Už podruhé míří na trať slopestylistů nosítka. Pro favorita Horgma končí olympiáda v Soči dříve, než začala. Při triku na zábradlí norský snowboardista padl na obličej, zlomil si klíční kost.
"Ona to tu vážně není legrace. Těžká trať," povídá Martin Černík, trenér Šárky Pančochové. "Jo, je rychlá," souhlasí svěřenka. "A ty můstky jsou hrozně vysoký budovy. Dopad je vážně rána."
Ještě v neděli spolu řádili výš v horách. "Jezdili jsme támhle v těch kaňoncích," ukazuje Černík. "Vzali jsme si lavinové vysílačky a šli se vyblbnout do prašanu." V něm si Pančochová čistila hlavu. "Luxusní terén to byl," lebedí si.
Jenže teď se v areálu extrémních sportů Roza Chutor otevírá pro trénink olympijská trať a všichni jsou zvědavi: Jaká bude?
Přejedu to zatim easy...
Slopestyle, nová disciplína na hrách, nemá pevně daný profil. Na trati mívá postupně zhruba 6 překážek, často 3 skoky čili kickery a 3 zábradlí neboli raily, na nichž závodníci předvádějí svoji kreativitu. Sbor rozhodčích si od nich žádá obtížné triky i plynulý pohyb. Pak je všechny oboduje a srovná.
Při první tréninkové jízdě Pančochová zatím jen obhlíží, jak jsou které překážky daleko, odhaduje potřebnou rychlost. Očkem hodí po pánech klucích, jakže to najíždějí oni. "Při druhé jízdě už pojedu rovně, vyberu si lajnu na railech i kickerech. Přejedu to zatím easy, na pocit," vysvětluje.
A když se poněkolikáté vyveze nad start, Černíkovi rozmrzele hlásí: "Ty raily jsou na hov... Nevím, kterej vybrat a co tam mám jet." Dotyčné překážky nabízejí tři různé varianty zábradlí. "Když špatně zvolíš rail a trik, jsi pak rozevlátej, nebo spadneš."
Na skocích se už Pančochová na trati v Roze Chutor cítí mnohem lépe, chválí ji jak trenéři, tak soupeřky. "Řekni jí, že na ten druhý si nemusí hlídat rychlost, ať ho najede rovně," říká Černíkovi do vysílačky jeho asistent.
Dlouho se ještě budou rozhodovat, jaký trik tu v závodě skočí. I jejich vybírání bývá alchymií. Jen v jednom má Pančochová jasno: "Tady je 24 fakt dobrejch holek. Všechny maj dobrý triky. Už v kvalifikaci se nesmím držet zpátky."
Mezi Top 5 tu patřím
Umí skoky, kdy se ve vzduchu otočí o 540 a o 720 stupňů, se všemi čtyřmi různými rotacemi. V tréninku dává už i 900 stupňů. Jistě, hranice snowboardistů leží ještě dál, jenže v závodech ji nikdo neatakuje. "Když otočíš 1 620 a uděláš to na tužku nebo si prkno nechytneš, daj ti rozhodčí hrozně málo. Tak radši uděláš pěknej skok sedmsetdvacítku a zaplatí ti víc."
Pančochové při Světovém poháru v Copper Mountain zaplatili natolik, že doskákala na 1. místo. "Mezi Top 5 tu patřím," uznává. Klidně může olympiádu i vyhrát. Co by to s touhle 23letou amazonkou na prkně, milující nespoutanou přírodu, asi provedlo?
"O tom jsem ještě nepřemýšlela. Nějaká ta popularita by byla? Ale já jsem stejně pořád v Americe, tam mě nikdo nepozná. To bych musela být Shaun White."
White, legenda olympijských freestylistů, se z jednoho z menších můstků odrazí nad hlavu velké matrjošky, umístěné na sněhu před ním, a dotkne se jí. "Super trik. Za takovej určitě bude víc bodů," chválí Pančochová.
Trénink končí.
"A teď máme schůzi."
Schůzi?
"Jdem probrat s organizátory, co si o trati myslíme."
Zabere jim to jen pár minut. Resumé je jasné: mírně upravit výšku skoků, ubrat tak na nebezpečnosti. Slopestylisti moc rádi blbnou a vrhají se do šílených triků. Ale přece jen: Horgmův osud je varuje.
