"Výkonnostně už je připravena i na pódium. Ale ještě na to neměla nastavenou hlavu,“ říká kouč Novák. Po úvodní úterní jízdě Karoliny Erbanové na 500 metrů však jásal s rukama nad hlavou.
Tohle byla Karolina, jakou se dlouho pokoušel probudit.
„Vymyla jsem si hlavu a srovnala si v ní priority,“ tvrdí ona.
Na své nejslabší trati 500 metrů nečekaně vyválčila 10. místo. Co asi přijde dnes, kdy ji naopak čeká její trať nejsilnější: 1000 metrů. Může být v Top 6. A nebo...
V co sama věří? „To neřeknu,“ pohodí hlavou.
Víru v úspěch hledá i v loňském mistrovství světa v Soči.
"Loni jsem se před mistrovstvím světa třemi svěťáky protrápila, ale potom mi to tady šlo. Vzpomínám, jak jsem tu loni jela kilák a patnáctistovku, ty byly skvělé. Říkala jsem si: na tomhle ledu se budu cítit dobře. U mě je to hodně o hlavě."
Novák nicméně poukazuje, že je to i o těle. O odpočatém těle.
„Karolina měla moc zájmů. Opakoval jsem jí: Neseď pořád na tom telefonu, nedělej to a tohle, nauč se po tvrdém tréninku odpočívat. Zatímco Martina (Sáblíková) si jde lehnout, tak Kája dřepí na gauči s nohama pod krkem. Přitom nejlíp se tělo vzpamatuje, když ležíte v posteli s nohama nataženejma a nerozrušujete se ničím jiným.“
Častokrát během sezony říkal: Musím s Kájou na tohle téma zase promluvit.
Mezi dvěma tuhými kempy v Collalbu Erbanovou vzpružilo, že mohla strávit pár dní o Vánocích doma. „To mě nabilo,“ říká. „Martina by klidně byla pořád v Collalbu. Ale já potřebovala pár dní pobýt jen tak doma v obýváku. Pak jsem se vrátila do Collalba s tím, že tam budu makat jako ďas.“
Slovo splnila. A hned po příjezdu do Soči nastal viditelný zvrat.
Trenér navíc Erbanovou podvedl. Změnil jí rádius kolíbky na bruslích.
Poznala to.
„Tys mi vyměnil nože?“ ptala se hned na prvním tréninku.
Zapíral, seč mohl.
„Až po pětistovce se přiznal.“
Dnes na trati 1000 metrů mohou na vydařený vstup do olympiády navázat. Před rokem byla na této distanci při mistrovství světa v Soči pátá. „Když mám formu, tak kilák je úžasná trať, která mě baví úplně nejvíc.“
Tisícovka je ještě sprint, a přece je o tolik jiná než pětistovka. "I při ní musí být každý krok naplno," vysvětluje Erbanová. "Ale je dvakrát delší než pětistovka a člověk už při ní musí bruslit víc technicky, nestačí aby se jen odrážel a spěchal. Když nejedu technicky, ve druhém kole tisícovky umřu. I to se mi už párkrát stalo."
Začínala zase od nuly
Přesto, ať dnes dopadne jakkoliv, už výsledek na pětistovce je pro ni vítězstvím. Příprava na olympijskou sezonu totiž pro Erbanovou "začala" v nemocnici. V dubnu se tam ocitla s vážným problémem, který vznikl její neopatrností.
"Konkrétně o něm nechci mluvit," povídá. „Byla to má blbost. Ale možná šlo také o určitou životní stopku. Já občas dělám pět věcí najednou a myslím na šestou. Tohle bylo varování. Třeba mě to zachránilo od něčeho ještě horšího.“
Následující měsíc nemohla na jakýkoliv trénink ani pomyslet. Rovněž první rychlejší krůčky pak byly drsné. „Když jsem poprvé šla běhat, po 10 minutách jsem se chůzí vrátila a musela si lehnout. Připadala jsem si, jako bych nikdy předtím nedělala sport. Jako bych začínala zase od nuly. Říkala jsem si: Je olympijská sezona, všichni se připravují a já nemůžu.“
V létě se vrátila k Novákově skupině. „Byla na tom psychicky špatně. Ale mezi námi se zase rychle dávala dohromady,“ vzpomíná kouč. Tehdy ji uklidňoval: „Tvé srdce je po pěti letech vrcholového tréninku rozbudované a větší. Takže i po takové patálii se nesmrskne a rychle se zadaptuje.“
V úvodu závodní sezony se v zámoří trápila. Jen sem tam se nějaký závod povedl k její spokojenosti, jinak končila v druhé desítce. Sestoupila z elitní dvacetičlenné A-divize na 500 metrů. „Potřebovala jsem vzpruhu, a ta nepřicházela. Ostatní lítali, já ne.“
To však už neplatí.
Lítá také ona.
Špička na tisícovce je široká, čítá snad 15 bruslařek. „Když ale Kája nevyhnije v druhém kole, blízko pódia být může,“ věří Novák.
Erbanová slibuje: „Budu se rvát jako lev.“ Tak jako se porvala i s jarní krizí.
