Ač Švédové jistě patří mezi favority olympiády, jejich dominance v úvodu byla drtivá. "Hráli jsme ustrašeně, báli jsme se něco udělat," pravil po duelu Jágr. "Když jsme navíc faulovali, dokázali to využít a dávali góly z přesilovek. Na to jsou dost zkušenými hráči."
Proč týmu úvod ostře sledované akce nevyšel?
Bylo to hodně o sebevědomí. Prostě jsme nevěděli, co čekat od velkého hřiště. Já osobně jsem to poznal hned po třetím střídání, kdy mně začaly brnět nohy, začínáš se třást. Pak to odejde, ale prostě nevíš, jestli vydržíš celý zápas.
Co si hráč s vašimi zkušenostmi říká za stavu 0:4? Že už je naděje fuč?
Takových utkání jsem už zažil spoustu. Je to nepříjemné, protože je to první utkání, je to nepříjemné vůči fanouškům, že v nás vkládají velké naděje. Musíme se z toho nějakým způsobem probrat.
Zhruba od poloviny přišla velká změna. Čím to?
Začali jsme víc bruslit, věřili si. Víc jsme si dovolili. Škoda porážky, ale už se nedá nic dělat. Musíme si zapamatovat, jak jsme odehráli druhou půlku zápasu.
České výkony by teď měly vypadat právě jako druhá část duelu?
Bylo to povzbuzení, musíme ho využít. Ono jestli postoupíme do čtvrtfinále rovnou, nebo nás bude čekat jedno extra utkání, už nebude hrát žádnou roli.
Jakub Kovář zažil tvrdou olympijskou premiéru...
... ale nebyla to jeho chyba. Když mužstvo dostane čtyři branky, nedostal je jen gólman, ale všichni. Kovy je vynikající brankář, na tom nic nemění.
Švédové ukázali, jak daleko mohou v Soči dojít. Skvěle sehráli přesilovky.
Hodně v nich stříleli od modré, Karlsson je výborný hráč. Hlavně ze začátku hráli jednodušeji, do naší třetiny - to je nejlepší věc, co můžeš udělat pro sebevědomí. Když uděláš chybu v ofenzivním pásmu, nic se nestane. Hráli to po mantinelech a dobře bruslili. My na to nestačili reagovat a nechávali jsme se vylučovat.
