Při premiéře pod olympijskými kruhy proplula mistryně světa do finále z páté pozice. „Doufám, že budu bojovat o medaile, že to tam padne,“ netajila ambice. Finále kajakářek je na programu ve čtvrtek 11. srpna.
Jste spokojená s kvalifikačními jízdami?
S první jízdou jsem ano, byla hodně dobrá. Dost mi tady pomáhá nervozita. Když nejsem nervozní, tak jízdy dost podceňuju, ale s touhle jsem byla spokojená. Dala jsem blbého šťoucha, přemýšlela jsem, že tu pasáž pojedu jinak a nepovedlo se to, ale nevadí. Ve druhé jízdě už tam nervozita trošku chyběla a podle toho to taky trochu vypadalo. Ale dobrý.
Před kvalifikací jste se obávala náročného závěru. Je to opravdu rozhodující část tratě?
Na prvních holkách bylo vidět, že to není úplně nejlehčí, ale ty lepší kajakářky to zajížděly v pohodě. Důležitý byl ten válec. Je tam lehčí voda, takže to jede pomalejc a holky, co už nemůžou, tam ztrácejí.
Pomohlo vám, že jste se byla o den předem podívat na kvalifikaci kajakářů?
Strašně ráda se koukám na kluky. Většinou se den před závodem na ně chodím koukat. A odkoukávám. Chtěla jsem vidět, jak to tady bude vypadat, připravit se na atmosféru. Ale vnímala jsem to mnohem míň. Jak tady všechno řvalo, mi pomohlo.
Byla olympijská premiéra náročná?
První jízda je samozřejmě vždy nejtěžší. Byla jsem trošku nervozní, ale já když sednu na vodu, tak se všechno zlepší. Nakonec to bylo v pohodě....
Dostala jste rady od Vavřince Hradilka, který v Riu působí jako televizní spolukomentátor?
Připravoval mě na to, že to bude velký, ať s tím počítám. A taky to takové bylo.
Pomohlo to?
Už jsem to slyšela tolikrát, ale je dobré to slyšet od těch, kteří už to někdy zažili. Je to pravdivější.
