Dvakrát za sebou, v Londýně i v Riu, bral Malachowski stříbrnou medaili. Věřil, že napotřetí v Tokiu konečné smůlu prolomí a rozloučí se největším možným úspěchem, kterého sportovec může dosáhnout.
A jeho touha po zlatu je tak velká, že vydrží ještě rok dřiny a podstoupí i lékařský zákrok.
Nová výzva 2021. Otázky kolem přeložených her v Tokiu |
„Učinil jsem dvě důležitá rozhodnutí,“ sdělil diskař stanici Sport TVP. „Budu trénovat na olympijské hry v roce 2021. Mám v úmyslu připravit se na sto procent a být opravdu silný a nebezpečný pro své soupeře. Z tohoto důvodu ale musím podstoupit operaci kolene. Je to pro mě velmi těžké, ale doufám, že se vrátím silnější.“
Čas a věk však hrají proti němu.
Na loňském mistrovství světa v Dauhá se výkonem 62,20 metru nevešel do finále, přitom na šampionátu v Pekingu 2015 vybojoval zlato, předtím v Moskvě a Berlíně byl dvakrát druhý.
„Na Katar už jsem zapomněl,“ tvrdil loni v listopadu „Cítím se mentálně odpočinutý a mám touhu i víru, že pořád umím házet daleko. Stále sním o olympijském zlatu.“
Now, more than ever, we are one team. #playinside #playfortheworld
Na světových šampionátech byl také nejprve dvakrát stříbrný, než se mu podařilo vystoupat na vrchol. Proč by nemohl dokázat totéž i pod pěti kruhy?
Nezdá se to nereálné, například na zmíněném šampionátu v Dauhá triumfoval Švéd Daniel Stahl hodem 67,59 metru, Malachowského osobní rekord je 71,84. Ovšem tento výkon se zrodil už v roce 2013, loni bylo maximem polského diskaře 67,23.
KOMENTÁŘ: Olympijská škatulata jako konec chaosu? Ne, začátek |
Sám si uvědomuje, že to by na splnění snu nestačilo, trénuje proto i nyní, kdy je sport ochromen pandemií koronaviru. „V bytě mám robota a také dělám cvičení na břišní a zádové svaly,“ prozrazuje Malachowski. „Pronajal jsem si malou posilovnu na zahradu, mám tam lavici na bench a vzpěračskou činku. Momentálně mi to stačí, ale je zima a musím si dát pozor, abych se nezranil.“
Malachowski během kariéry zářil nejen sportovními výkony, příkladně se věnoval také charitativní činnosti. Svou stříbrnou medaili z Ria poslal do aukce a výtěžek z ní věnoval na léčbu tříletého chlapce z Lubaně, který trpěl závažnou formou rakoviny.
„Vyhrát olympijskou medaili je pro sportovce splněním životního snu. Zlato je to nejcennější. Udělal jsem vše, co bylo v mých silách, abych ho získal. Naneštěstí to tentokrát nevyšlo, ale osud dal šanci zvýšit hodnotu mého stříbra. Když mi pomůžete, stříbro může být cennější než zlato,“ napsal polský diskař na Facebook po hrách v Brazílii.
Díky těmto slovům by si zasloužil rozloučit se jako olympijský šampion z Tokia.
