STALO SE 23. ČERVNA: Obnovujeme olympijské hry. Budou v Paříži. Anebo ne?

  13:59
Ty letošní, koronavirem odložené, měly mít v Tokiu už pořadové číslo 32. A ty první... Dnes je tomu přesně 126 let, kdy se novodobé olympijské hry oficiálně zrodily. Třicetiletý muž jménem Pierre de Coubertin, který se o to při kongresu v Paříži roku 1894 postaral, však neplánoval, že by se jejich premiéra měla konat v Řecku.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin | foto: Getty Images

V letech 1875 - 1881 odkrývá německá archeologická výprava vedená Ernstem Curtiem posvátný okrsek starověké Olympie. Mladého studenta Pierra de Coubertina právě sem cosi mocného přitahuje. Musí ji na vlastní oči vidět, musí, musí.

Ano, tady se to dělo. Tady se běžci chystali ke svým soubojům, tady se utkávali zápasníci, tady házeli antičtí sportovci diskem, zasnívá se Coubertin, když bloumá po prostranství, kde stál v Olympii antický stadion.

Cestou domů, zpět do Paříže, ho ta myšlenka napadne: Obnovíme olympijské hry! Proč vlastně ne? Obnovíme je s duchem helénismu, ale ve Francii!

„Jestliže Německo vyneslo trosky Olympie na světlo, proč by tedy Francie nemohla vzkřísit její starou slávu?“ prohlásí.

Od myšlenky nemá daleko k činům, protože je mužem podnikavým.

Přesto to potrvá, než se mu ji podaří proměnit ve skutečnost.

Stalo se před lety

Historický seriál sportovní redakce iDNES.cz

Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE.

Coubertin je potomkem italské nižší šlechty, jeho předci se však už ve 14. století přestěhovali do Francie. On sám studoval na prestižních školách, přijali jej i na Pařížský institut politických věd. S přáteli nejvášnivěji rozebírá tři témata: antiku, sport a pedagogiku.

Lásku k antice v něm probudili ve škole jezuité.

Z činností sportovních aktivně provozoval šerm, box, tenis, veslování, jízdu na koni i na kole.

A ta pedagogika? Je přesvědčen, že francouzské školství potřebuje reformu. Nadchne ho návštěva proslulé anglické střední školy Rugby school, kde již roku 1828 zavedl duchovní Thomas Arnold sportovní výchovu.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin

„Francie prohrála válku s Pruskem díky slabé organizaci, ale i horší fyzické připravenosti vojáků,“ tvrdí Coubertin. „Člověk není jen tělo a duch, nýbrž tělo, duch a charakter. Charakter se nevytváří duchem, ale pomocí těla. To starověcí národové dobře věděli a my to tak obtížně křísíme.“

V Paříži se aktivně zapojuje i do organizování sportovních akcí, intervenuje kvůli nim na radnici. Což není vždy jednoduché. „Klub Stade Francais měl povoleno provozovat běhy vždy jen v neděli ráno na terase Oranžerie v Tuileriích,“ referuje.

První pokus o obnovení olympijských her učiní Coubertin v amfiteátru pařížské Sorbonny 25. listopadu 1892 během slavnostního zasedání Unie francouzských společností atletických sportů.

“Chopili jsme se příležitosti uspořádat tyto oslavy s takovou parádou, jak jen nám náš chudý rozpočet dovolil,“ napíše později do svých pamětí. „Večer na Sorbonně, který představoval intelektuální část oslav, zahrnul tři přednášky o dějinách tělesných cvičení: Georges Bourdon hovořil o antice; J. J. Jusserand, budoucí velvyslanec Francie ve Washingtonu, o středověku; a já o době moderní. Svou přednášku jsem se rozhodl zakončit senzačním vyhlášením rezoluce, která by vyzvala k obnově olympijských her. Ale chyba lávky!“

Coubertin očekává nesouhlasné mručení, pochybnosti, množství dotazů. Jenže stane se něco úplně jiného.

“Nesouhlas? Protesty a ironie? Nebo nezájem? Nic takového. Delegáti tleskali, souhlasili, přáli mi úspěch, ale vůbec nikdo moji ideu nepochopil. Bylo to naprosté, dokonalé nepochopení.“

Účastníci oslav se totiž domnívají, že Coubertin navrhuje pořádání jakýchsi lokálních sportovních soutěží bez pevného řádu, které budou nazývány hrami olympijskými. V kuloárech se pak posluchači baví otázkou, jestli budou ženy mít na nových hrách přístup mezi diváky či zda bude mužským účastníkům podle antického vzoru nařízena nahota, aby se naopak přístupu slabého pohlaví zabránilo.

Coubertin je reakcí rozčarován, ale nevzdává se. Putuje po světě a na svoji stranu získává silné spojence ze sportovního prostředí, Brita Cecila Herberta a Američana Williama Sloana.

Vědci vyzývají: Zachraňte zimní olympiády, než roztají a zmizí

Zároveň však naráží také na nevraživost mezi jednotlivými sporty, neochotu navzájem spolupracovat.

Sportovci 19. století byli přesvědčeni, že technika jednoho sportu je zcela odlišná od sportu druhého a že si navzájem prakticky škodí,“ píše Coubertin. „Šermíř se zkazí, když bude boxovat. Veslař se musí vyhýbat hrazdě. Jezdci té doby by se udělalo špatně jen z představy běhu nebo fotbalu. Pouze tenis, který se teprve rodil, a plavání nevzbuzovaly nedůvěru, jelikož tenis byl stále jen elegantní náplní volného času a plavání se doporučovalo jako prvek všeobecné hygieny k zvýšení odolnosti a jako dovednost nutná v případě nebezpečí utonutí.“

Druhý pokus o obnovení olympijských her chystá na Mezinárodní kongres k otázce amatérismu ve sportu, který se od 16. do 24. června 1894 koná opět na půdě Sorbonny, tentokrát však s početným mezinárodním auditoriem. Přijíždí 79 delegátů z 12 zemí.

Program tohoto kongresu určuje sedm článků. Zatím sedm. Na ukázku alespoň tři z nich:

III. — Je správné udržovat rozdíly v chápání amatérismu mezi jednotlivými sporty, zejména v dostizích (pojem gentleman) a střelbě na holuby? Může být profesionál v jednom sportu amatérem v jiném?

IV. — O hodnotě uměleckých předmětů udělovaných jako ceny. Je třeba omezit tuto hodnotu? Jak zakročit proti těm, kteří prodávají umělecké předměty, jež vyhráli?

V. Legitimita výtěžku ze vstupného. Mohou být tyto prostředky použité na náhradu cestovních nákladů? Do jaké míry mohou být členové týmu odškodněni, jak ze strany soupeřícího spolku, tak ze strany vlastního?

Coubertin nicméně přidává do programu ještě bod osmý, zdánlivě okrajový: O možnosti obnovení Olympijských her. Za jakých podmínek mohou být obnoveny?

Rukopis Pierra de Coubertina, v němž navrhuje založení novodobých olympijských her:

Pozvolna si zajišťuje podporu mezi místopředsedy kongresu, kterými byli Angličan, Američan, Belgičan, Švéd i Maďar.

Naopak v Německu ji nenachází. Ani mezi některými gymnasty.

Jistý pan Cuperus tehdy jménem belgických gymnastů vystoupil s ostrým prohlášením: „Můj svaz vždy věřil a stále věří, že gymnastika a sport jsou protiklady. Budeme bojovat proti směšování jejich neslučitelných principů.“

Coubertin tato slova považuje za absurdní, usilovně se tedy snaží přimět ke spolupráci alespoň francouzské gymnastické spolky. „Ty mi však naznačily, že jejich delegáti z kongresu odejdou, pokud se na něm objeví Němci. To mi přišlo nešťastné. Tenhle ustavičný protest proti Němcům, vítězům války z roku 1870, mne rozčiloval. Vždyť co je méně francouzské, méně rytířské než ukazovat vsedě zlostně zaťatou pěst?“

Přesto ustoupí a Němce raději na kongres nepozve.

Zato v den zahájení Kongresu znenadání (ale se souhlasem dalších činitelů) změní jeho název. Na pozvánkách najednou stojí: Kongres k obnovení Olympijských her.

Aby přítomné získal na svoji stranu, nechává jim zahrát Gabrielem Faurém zhudebněný Hymnus na Apollóna, jehož ztracený text byl právě nalezen v Delfách.

Do rozlehlých prostorů sálu našel svou cestu helénismus,“ píše. „Od těchto prvních hodin mířil kongres k úspěchu. Věděl jsem, že ať vědomě, nebo ne, nikdo už nebude hlasovat proti obnovení olympijských her.“

Nemýlí se. Třiadvacátého června delegáti zrod novodobých olympiád jednomyslně schválí.

„Postupně jsem nechal hlasovat o základních principech her, které byly již dříve zakořeněné v mé mysli: čtyřletém intervalu, výhradně moderní povaze soutěží, vyloučení škol (Řek Bikelas a Švéd Bergh totiž chtěli zařadit i soutěže pro děti, což jsem považoval za nepraktické a nebezpečné), a nakonec ustanovení stálého Mezinárodního olympijského výboru.“

Členy MOV vybere sám a mezi vyvolenými otci - zakladateli je i Jiří Guth Jarkovský za Čechy.

Podporu nachází Coubertin i pro princip přenášení her z místa na místo. „Což bylo zásadní. V opačném případě by náklady na opakující se hostitelství her nezvládla asi žádná země.“

Narazí až s návrhem, kde se první novodobé olympijské hry uskuteční.

Coubertin chce, aby se poprvé konaly roku 1900 v Paříži, na počest příchodu nového století a coby součást Světové výstavy.

Nalezne nečekaně mnoho odpůrců, kteří namítají: To je příliš vzdálená budoucnost. Řek Dimetrios Bikelas vzápětí vystupuje s návrhem: „Bude symbolické, když je uspořádají Atény a Řecko, a naváží tak na jejich antický předobraz.“

Delegáti souhlasí, Coubertin váhá: „Nemyslel jsem, že je Řecko schopné uspořádat světové sportovní soutěže.“ Bikelasova emotivní argumentace jej však okouzlí a nakonec souhlasí.

Rok 1900 si přesto ponechá rezervovaný pro Paříž. Atény jsou tudíž zvoleny coby hostitel prvních olympijských her na rok 1896.

POHLED: Olympijský návrat ke kořenům? Odér peněz bude cítit vždy a všude

Program aténských her zahrnuje podle Coubertinova návrhu celkem jedenáct soutěží v atletice, pět v gymnastice, čtyři v šermu a v zápasu, tři ve střelbě, deset ve vodních sportech, čtyři v cyklistice a tři v míčových hrách (dvouhra a čtyřhra v tenise a kriket). Jezdectví, s nímž se původně počítalo, je posléze vyškrtnuto kvůli nedostatku finančních prostředků. 

Coubertin trvá dle antického vzoru na zákazu účasti žen. Ten bude prolomen právě až v Paříži 1900.

Premiéra her v Aténách je v dubnu 1896 velkým úspěchem. Další dvě pokračování, včetně toho pařížského, se naopak zmítají ve zmatcích a chaosu, než se hry opět nadechnou směrem ke hvězdné budoucnosti.

Baron Pierre de Coubertin jim povládne z křesla prezidenta Mezinárodního olympijského výboru do roku 1925, pak zůstane aspoň čestným předsedou.

Při hospodářské krizi ve 30. letech zchudne natolik, že MOV vyhlásí v roce 1935 na jeho podporu mezinárodní sbírku. Její výnos však už dostane jen  manželka. Coubertin náhle umírá 2. září 1937 při procházce v ženevském parku, ve věku 74 let.

Je pohřben v sídle MOV v Lausanne.

Ale srdce nikoliv.

To odpočívá v Olympii.

Tam, kde se jeho touha po vzkříšení dávných her zrodila.

Kdyby tak tehdy - nebo 23. června 1894 v pařížské Sorbonně - pan baron tušil, jak mocný impuls sportovnímu světu právě dává.

Autor:

STALO SE 2. SRPNA: Slyšte, už je v ringu! Jak vypadal první živý sportovní přenos?

Adolf Dobrovolný

Ani fotbal, ani hokej. První sportovní událostí, kterou rozhlas živě přenášel posluchačům, byl...

STALO SE 31. ČERVENCE: Úžasná jízda. Fenomén Phelps získává rekordní olympijský kov

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SPORTOVEC VŠECH DOB. Michael Phelps chvíli poté, co dovedl jako...

V ten den prožil rozporuplné pocity. Nejprve musel skousnout krutou porážku ve finále 200 metrů...

STALO SE 30. ČERVENCE: Boj v závějích i se sibiřskými komáry. S auty kolem světa

Automobil Thomas Flyer, který se v roce 1908 zúčastnil závodu z New Yorku do...

V Americe překonávali mohutné sněhové závěje, na Sibiři se zase trápili v hlubokém bahně. Místy,...

STALO SE 17. ČERVENCE: Uchvátil Ameriku i Marilyn. Ale jeho série skončit musela

Baseballová legenda Joe DiMaggio.

Psal o něm Ernest Hemingway, jeho baseballový um obdivovali američtí prezidenti a za manželku si...

STALO SE 27. ČERVENCE: Zlato získává 14letá dívenka. Dál ji nepustila vlna zášti

Plavkyně Kyoko Iwasakiová na archivním snímku

Jak stylově oslavit 14. narozeniny? Inspiraci nabízí Kyoko Iwasakiová, která jen šest dní po...

Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.

  • Nejčtenější

Nové dno. V MOV je nacismus a vlajka je jako spodní prádlo, tvrdí Rusové

22. března 2024  8:38

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, se v užívání slova neonacisté doslova...

Rusové zvýšili hlas. MOV sklouzává k rasismu a neonacismu, hřímá Zacharovová

20. března 2024  16:28,  aktualizováno  19:20

Hlasy Ruské federace se pustily do úterního rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru neumožnit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Paráda českých kordistů. Druhým místem na SP v Tbilisi si zajistili olympiádu

24. března 2024  15:22

Tým českých kordistů se kvalifikoval na olympijské hry v Paříži. Účastnické místo si zajistil...

Kordista Beran uspěl v olympijské kvalifikaci a ve 42 letech pojede do Paříže

23. března 2024

Šermíř Jiří Beran se kvalifikoval na olympijské hry. Dvaačtyřicetiletý kordista získal jistotu na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Olympijský oheň bude během her v Paříži hořet v Tuilerijských zahradách

27. března 2024  9:27

Olympijský oheň bude v průběhu her v Paříži k vidění v Tuilerijských zahradách. Ve veřejně...

Olympijský oheň bude během her v Paříži hořet v Tuilerijských zahradách

27. března 2024  9:27

Olympijský oheň bude v průběhu her v Paříži k vidění v Tuilerijských zahradách. Ve veřejně...

Paráda českých kordistů. Druhým místem na SP v Tbilisi si zajistili olympiádu

24. března 2024  15:22

Tým českých kordistů se kvalifikoval na olympijské hry v Paříži. Účastnické místo si zajistil...

Kordista Beran uspěl v olympijské kvalifikaci a ve 42 letech pojede do Paříže

23. března 2024

Šermíř Jiří Beran se kvalifikoval na olympijské hry. Dvaačtyřicetiletý kordista získal jistotu na...

Nové dno. V MOV je nacismus a vlajka je jako spodní prádlo, tvrdí Rusové

22. března 2024  8:38

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, se v užívání slova neonacisté doslova...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...