Pro neutrální pozorovatele je to ne úplně čitelný kompromis.
Pro ty, co nedávné dění od Moskvy po Vladivostok považovali za facku čistému sportu, je to výsměch. „Katastrofa, významná prohra, devastující rozhodnutí,“ uvedli třeba představitelé Americké antidopingové agentury.
A pro Rusy samotné? „Lepší hrozný konec, než hrůza bez konce,“ podotkl sice ministr sportu Oleg Matycin, ale to je spíš hezký bonmot, ne reálné zhodnocení. Rusové totiž prohráli nejlépe, jak mohli.
„Když to přeložíme z právničiny do ruštiny, verdikt CAS znamená, že sice představitelé sportu byli shledáni vinnými, ale zároveň byl původní trest od WADA příliš přísný,“ uvedl list Sovětský sport.
Komentátorka jiného deníku Sport Express pak přináší seznam dílčích vítězství - a není vůbec krátký. Nemožnost zápolit pod ruskou vlajkou na letní olympiádě v Tokiu (2021), zimní v Pekingu (2022) či na fotbalovém šampionátu v Kataru (2022) se jeví celkem snesitelně, když zvážíte následující.
„Doba se zkracuje ze čtyř let. S olympiádou se kvůli posunutí Tokia nic nemění, přijdeme o dvě, ale pod naší vlajkou stihneme po roce 2022 už jiná mistrovství světa.“
Rusko bylo pro následující dva roky vyloučeno z olympiád a světových akcí |
„Naše asi hlavní výhra: Kdo není potrestán za porušení antidopingových pravidel, bude moci startovat. Už žádné vláčení bahnem jako před Pchjongčchangem. Pojede regulérní tým, nebude nás tři a půl.“
„Důležitá nuance: vše se týká olympiád a MS, nikoli Světových pohárů, Velkých cen a dalších akcí.“
„A ještě minivýhra: představitelé Ruského olympijského výboru byli odstraněni ze seznamu nežádoucích osob. Pozvání na hry nedostanou jen představitelé státu.“
Může se stát, že přijdou dílčí úpravy. Atletika upozorňuje, že se ohledně nominace Rusů a Rusek pro Tokio bude řídit vlastními kritérii, v dubnu zmínili šéfové možnost omezit jejich počet třeba na deset. Padá rovněž verze přesunout do Ruska příští hokejové mistrovství světa, zatím udělené Bělorusku. Světové šampionáty jsou zapovězená kategorie, ale třeba fotbalového Eura už se to netýká. Pod ortel nespadá - tečka.
Válečnou terminologií: Rusové utrpěli ztráty, nejsou úplně příjemné, ale strategickou pozici si udrželi a brzy se vzchopí. Oficiálně se Rusové zlobí, ale...
„Extrémně nefér věc,“ hřímal pro agenturu Ria Novosti bývalý kouč fotbalové reprezentace a nyní poslanec Valerij Gazajev. „Navíc nejde jen o politiku, ale i o konkurenci, chtějí se zbavit největšího rivala na sportovním poli. Jak si máte připadat, když soutěžíte bez své vlajky, hymny a symbolů?“
Za sportovce ovšem v jiném tónu promluvila dvojnásobná olympijská šampionka v šermu Jana Jegorjanová, rovněž favoritka pro Tokio.
„Četla jsem o tom, že bychom měli vyhlásit bojkot. Samozřejmě že každý chce závodit pod vlajkou své země, ale pokud to nejde jinak, neměli bychom si dle mého názoru nechat ujít ani tuhle možnost. Naše práce by měla být zhodnocena,“ řekla pro Russia Today. „Ano, s velkou pravděpodobností tu byli nějací dopující sportovci a lidé, co je při tom kryli. Zároveň se souběžně připravovalo ohromné množství nás čistých. Třeba šerm nikdy žádné dopingové skandály neměl, dřeme od rána do noci. Proto je pro nás tahle zpráva šokující a urážlivou.“
O to šlo ostatně od začátku: má kolektivní vina smést i jedince, kteří se neprovinili? Původní verdikt se k tomu přiklonil, nakonec není zcela spokojen nikdo. Obžalovaná strana ovšem rozhodně netruchlí.
Vždyť i list Sovětský sport natvrdo píše: „Tomu nejhoršímu možnému scénáři se Rusko vyhnulo.“