Manuály opatření proti koronaviru nabádají všechny účastníky, aby jakékoliv družení omezili na minimum. Do Japonska navíc nedorazí ani fanoušci ze zahraničí. Vášnivého sběratele těchto odznáčků Jošijukiho Teradžimu to mrzí. „Zabolí to,“ posteskl si jednapadesátiletý Japonec. Odznáčky si kupuje, měsíčně za ně utratí až 150 000 jenů (asi 28 600 korun). Ve sbírce jich má na čtyřicet tisíc.
„Z olympijských odznaků jsem dlouho chtěl špendlíky s motivy z doby olympijských her v Naganu, jako je sněhulák nebo ty od televize Tokio a (vysílací společnosti) TBS. Získal jsem je zhruba před pěti lety a pamatuji se, jak jsem byl strašně šťastný,“ vzpomínal. Když se v roce 1998 konaly zimní olympijské hry v Naganu, v Japonsku nebylo sbírání těchto odznaků příliš rozšířené.
Sběratel z japonského města, které vidělo historický úspěch českých hokejistů, si ale vzpomíná, jaký byl tehdy zájem o odznak televize Asahi s robotem, který vypadal jako kočka. Při rozhovoru v televizi ho totiž měla připnutý olympijská vítězka v jízdě v boulích Tae Satojaová. „Pamatuji si chvíle, kdy se tyhle odznáčky prodávaly za 250 000 jenů (asi 47 700 korun),“ řekl agentuře Reuters osmašedesátiletý Masamiči Tamai.
Když Tokio dostalo olympijské hry, byl nadšený. Teď ale neví, jestli si v době koronavirové pandemie olympiádu patřičně užije. „Je opravdu škoda, že se prostřednictvím obchodu s odznáčky nebudeme moci setkávat s lidmi z jiných kultur,“ posteskl si. Doufá, že alespoň využije zakoupené vstupenky.
