Tradiční oslavou v podobě vítězných doutníků, ale také pozorováním východu slunce zakončili sportovní střelci Jiří Lipták a David Kostelecký jeden z historicky nejúspěšnějších dnů českého sportu na olympijských hrách. V Tokiu získali zlatou a stříbrnou medaili a napodobili vzpěrače Jaroslava Skoblu a Václava Pšeničku, kterým se podobný „kousek“ podařil na olympiádě v roce 1932 v Los Angeles.
„Vůbec jsem o tom nevěděl a překvapilo mě, když jsem se to dozvěděl. Myslel jsem si, že je to běžnější a například vodáci že to dokázali. Nejdůležitější je, že jsme udělali reklamu našemu sportu, který tím, že používáme zbraně, se do této doby moc nehodí,“ pochvaloval si Kostelecký.
Doufejme, že jsme přitáhli zájem mladší generace a ukázali jim cestu, aby to třeba po nás někdo dokázal zopakovat,“ dodal.
 |
„Náš trenér Petr Hrdlička má zlatou medaili z Barcelony 1992, David z Pekingu 2008 a mně se to podařilo získat nyní. Z posledních osmi olympiád jsme získali pro Českou republiku tři zlaté medaile. Myslím, že tím se žádný jiný stát nemůže pochlubit,“ podotkl vítěz soutěže v trapu Lipták.
Zápis do historie s Kosteleckým řádně oslavili už v Tokiu. „Už je o nás asi známé, že máme rádi doutníky, takže večer, jak z nás vše spadlo a měli jsme všechny povinnosti za sebou, tak jsme si mohli dát ten náš oblíbený doutník. A říká se, že Japonsko je země vycházejícího slunce, tak jsme to chtěli zažít, a to se nám povedlo,“ prozradil Lipták.
„Nešli jsme spát, respektive jsme šli opravdu hodně pozdě, Po finále jsem Jirkovi říkal, že je dobré si všechny tyhle momenty pamatovat, protože to strašně rychle uteče a já si z Pekingu nepamatuju už skoro nic. Vítězné momenty je dobré prodlužovat a o to jsme se na našem balkonu snažili,“ doplnil jej Kostelecký, jenž olympijský závod ovládl před třinácti lety.
Oba rodáky z Brna nyní čekají oslavy doma. Zejména v případě Liptáka budou zřejmě velké. „Zatím ale žádné plány nemám. Navíc čtvrtého odjíždíme na dovolenou, takže to vyřešíme asi až po návratu. Bude to asi nějaká větší akcička, takže to chce trošku lépe naplánovat,“ podotkl devětatřicetiletý střelec. „Já doufám, že oslavy budou jen v rodinném kruhu,“ přál si jeho o sedm let starší kamarád.
