Čtyřiadvacetiletý závodník Fenix Ski Jeseník sice 49 .místem na klasické patnáctce dosáhl životního maxima, ale ani to nestačilo. „Je to těžký. Kdybych měl konkurenceschopné lyže, určitě bych byl v cíli nadšenější než z tohoto výsledku. Bohužel,“ mrzí Adama Fellnera.
V kritickém okamžiku váš výkon ovlivnilo vybavení?
Neměl jsem úplně ideálně namazané lyže, co se týče stoupacího vosku. Prvních pět kilometrů bylo dobrých, druhých pět kilometrů už jsem cítil, že lyže nebyly ono, a třetí kolo už to bylo trápení. To už byly lyže hodně nahladko a odraz byl velmi špatný. Tam jsem cítil sám, že síla a výkonnost byla, ale musel jsem s ohledem na lyže jet jen tak, abych to nějak slušně dojel. Bohužel je škoda, že v takových situacích rozhoduje trošku i materiál.
Minisouboj tří uchazečů o jedno místo vyhrál Miroslav Rypl, jenž v Planici doběhl na 33. místě. Zaslouženě tedy pojede na olympiádu?
Měli jsme spolu hodně těsných výsledků, kdy jsme si ve čtyřech závodech ujeli maximálně o patnáct vteřin, minulé víkendy jsem ho dvakrát porazil a on dvakrát porazil mě. Ale tím posledním výsledkem ve světovém poháru to rozsekl a určitě si to zaslouží. Míra mi nadělil 50 vteřin, tak není pochyb.
Oba jste zajeli svá maxima ve světovém poháru. Projevilo se, že vám šlo o hodně?
Spíš to bylo tím, že byla příznivá možnost zajet si dobrý výsledek. Navzdory tomu, že ani jeden z nás neměl malou ztrátu, tak umístění bylo celkem slušné.
Čtvrté místo je obsazené, tím je olympiáda definitivně pryč?
Čtyři místa jsou jistá, ale očekává se, že se budou ještě přerozdělovat kvóty mezi národy a mohlo by jedno místo přibýt pro Aleše Razýma.
Pro vás ne?
Ne. Když jsem mluvil s šéftrenérem reprezentace Ilkkem Jarvou, potvrdil mi, že i když jsem v posledním závodě v Planici Aleše o jedenáct vteřin porazil, tak v minulých vzájemných soubojích na tom byl lépe. Asi tedy po zásluze dostane šanci místo mě.
S jakými pocity jste tedy přijal fakt, že na olympiádu nejedete?
Na jednu stranu jsem byl zklamaný, protože tím výkonem v Planici jsem na to měl. Míru Rypla bych možná neporazil, ale mohl jsem s ním bojovat na nějakých dvaceti vteřinách. Bohužel, občas rozhodují i takové věci, jako jsou lyže, a závodník sám za to úplně nemůže, ale to je lyžování. Na druhou stranu to beru i jako malý úspěch, že jsem se dostal mezi top šestku mužů a těsně mi to uniklo. Zklamání to tedy je, ale nedělám z toho velkou tragédii.
Dá vám to do budoucna větší motivaci, nebo spíše srazí?
Nejsem člověk, který by ztrácel jednou nepovedenou akcí motivaci, ale situace v lyžování je taková, že mě to asi živit nebude, alespoň prozatím. Úplně jasno, že budu příští rok pokračovat, tedy nemám. Pokud však bude malá možnost se slušně připravit a budou na to peníze, chtěl bych dál pokračovat a bojovat.
Jak budete hodnotit tuto sezonu?
Velmi úspěšně. Objel jsem velkou část světových pohárů a pocit z toho mám dobrý. V žádném z nich jsem úplně nepropadl, ai když jsem byl nováčkem, dokázal jsem z té velké konkurence spíš vytěžit a závod od závodu jsem na tom byl lépe. I podle zpětné vazby trenérů Martina Koukala i Zbyňka Valouška se mnou byli spokojení a velká část světových pohárů mi jen prospěla. Udržel jsem si stoupající tendenci formy, která vygradovala na mistrovství republiky, takže můžu být velmi spokojen. Ani minulý rok se mi nepodařilo udržet stabilní formu po dva měsíce tak jako letos.
Teď se vrhnete na dálkové běhy s týmem Lukáše Bauera?
S Lukášem mě čeká pár závodů Ski Classics, ještě nevím jaké, ale rád bych nastoupil do domácí Jizerské padesátky. A pokud to půjde a budu svazem pozvaný, mohl bych jet i nějaké podniky OPA Cup. Zbytek sezony ale musíme ještě naplánovat.
Stihnete sledovat i olympiádu?
Určitě. Budu s kluky v těsném kontaktu po sociálních sítích a dívat se na televizi.
Nepřepadne vás nostalgie, že jste tam mohl být taky?
Určitě mě to teď bude provázet, ale brzo mě to opustí. Člověk si trochu od lyžování oddychne a pak už to bude v pohodě. Doufám, že se tam bude klukům dařit a předvedou slušné výsledky, na které mají.
