"Myslel jsem na všechno, co se v mém životě přihodilo za uplynulých jedenáct let," svěřil se po slavnostním vyhlášení čtyřiadvacetiletý plavec, jenž byl časopisem People zařazen mezi 50 nejpohlednějších mužů světa.
Když židovská rodina odešla v roce 1989 do Spojených států, nikdo z nich neuměl ani slovo anglicky. Otec Oleg získal po devíti měsících hledání práci jako kuchař v nemocnici, matka Jelena se uchytila ve stejné nemocnici jako technička. "Asi budu hrozně dojatý, až je uvidím. Tolik toho pro mne obětovali," řekl rodák z Oděsy, jenž má od roku 1995 americké občanství.
Krayzelburg se ani dnes neotáčí zády ke svým kořenům. "Fakt, že jsem vyrostl v sovětském tréninkovém systému a v komunismu, má stále velký vliv na to, jaký jsem člověk i sportovec. Pracovní morálka a odhodlání ve vás zůstanou navždycky. To jsem se naučil, už když mi bylo osm nebo devět," prohlásil. V té době plaval pět hodin denně, navíc běhal a posiloval. Dostal se do státem podporovaného programu a začal mu život plný tvrdého tréninku a disciplíny.
Když mu bylo třináct let, rodiče se rozhodli odejít do Kalifornie a Krayzelburg musel začínat od nuly. Do plaveckého klubu Santa Monica jezdil třičtvrtě hodiny autobusem a pak ještě musel jít osm bloků pěšky. Po škole pracoval, aby přispěl do rodinného rozpočtu. Už chtěl s plaváním skončit, ale otec mu to rozmluvil.
V roce 1998 se mu za to odvděčil titulem mistra světa na tratích 100 a 200 metrů znak. Loni byl zvolen americkým Plavcem roku a v pondělí přidal do své sbírky olympijské zlato.
