Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 17. října 2017 Hedvika

Bikrosařka Hladíková miluje adrenalin, ale seskok padákem ji neláká

2 2012
Pokud v dětství snila o účasti na olympiádě, atletika mohla být „jistější“ možností. Vždyť bikros, který u Anety Hladíkové nakonec vyhrál, patří mezi olympijské sporty teprve od roku 2008. Jezdkyně ze Záboří nad Labem v Pekingu nestartovala, teď se dočká. „Bude to můj vrchol kariéry,“ těší se Hladíková do Londýna.

Český svaz cyklistiky vás však dlouho držel v napětí, že?
Přesně tak. Bikros byl snad poslední disciplínou, která neměla nahlášená jména pro olympiádu. Nominace byla oficiálně zveřejněná až ve středu, takže jsem byla hodně v očekávání.

A jak jste pak reagovala?
Měla jsem obrovskou radost, dostat se na olympiádu je pro mě životní sen! Sice jsem to tušila už od květnového mistrovství světa, protože kvalifikační kritéria byla známá a já jsem je z nás Češek splnila nejlíp. Ale když člověk vidí nominaci stvrzenou na papíře, je to příjemné.

O dvě místa na olympiádu jste bojovala s Romanou Labounkovou a Janou Horákovou. Jste kamarádky, nebo je kvůli tomu mezi vámi rivalita?
Každá bydlíme v jiném koutu republiky, takže se vídáme většinou jen na závodech nebo soustředěních. Dá se říct, že spolu vycházíme dobře.

S jakým cílem do Londýna pojedete?
Kdybych se dostala do finále, udělalo by mi to radost. Chci zajet tak, abych byla sama se sebou spokojená. Ale konkurence tam bude obrovská, takže mluvit o nějakém umístění asi není úplně vhodné. Bude záležet na aktuální formě všech soupeřek, a jak se zadaří mně.

Aneta Hladíková

Připravujete se na olympiádu nějak speciálně?
Ani ne, trénink mám pořád stejný. S trenérem dlouhodobě směřujeme přípravu k olympiádě, takže mi to nepřipadá nějak jiné oproti dřívějšku.

Máte informace o trati, která vás čeká v Londýně?
Před rokem jsem tam byla na závodech, takže trochu tuším. Je to hodně specifická trať, protože projíždíme tunelem, který nikde jinde není. Kluci totiž překřižují naši dráhu, takže skáčou přes most a my naopak podjíždíme tunelem. To je hodně speciální. Minulý rok ta dráha nebyla v úplně dobré kondici, ale myslím, že letos už bude určitě v ideálním stavu.

Těšíte se na setkání s nějakým sportovcem?
Ještě jsem o tom úplně nepřemýšlela, ale určitě bych ráda viděla hvězdy z jiných sportů - ať už české nebo i zahraniční.

A co jiné disciplíny na olympiádě? Půjdete se na nějaké podívat?
Neznám přesný program, ale chtěla bych se podívat na nějakou atletiku, protože jako malá jsem běhala za školu. A samozřejmě mě zajímá cyklistika, třeba jestli se Jardovi Kulhavému podaří splnit cíl, který si dal.

Aneta Hladíková

Říkáte, že jste dříve běhala, tak proč u vás nakonec vyhrál bikros?
Rozhodně kvůli adrenalinu. Každá jízda je jiná a musíme hodně taktizovat. Jde o rychlou akci, takže člověk se podle toho musí rozhodovat. V atletice to bylo pořád takové stejné, nenaplňovala mě tolik jako bikros.

Vyhledáváte adrenalin i v jiném provedení? Co třeba seskok padákem?
To zase ne, z toho mám strach. Přijde mi, že takovou věc nemám úplně pod svojí kontrolou.

Co říká na bikros vaše rodina?
Všichni už by byli nejspokojenější, kdybych skončila. Měla jsem spoustu zranění a teď je to čím dál víc extrémnější a nebezpečnější. Když spadnu, většinou si něco zlomím. Není to jako zamlada, kdy jsem měla maximálně sedřenou kůži.

Právě zranění vás připravilo o minulou olympiádu v Pekingu. Co se vám tehdy stalo?
V olympijském roce jsem si dvakrát zlomila nohu. Po prvním zranění jsem se snažila rychle vrátit, abych mohla nasbírat ještě pár bodů do kvalifikace, ale krátce poté jsem si ji zlomila podruhé. I potom jsem se ještě vrátila, ale už bylo téměř jasné, že se nekvalifikuju. Doktoři mi sundali sádru a já za čtrnáct dní jela na mistrovství světa, kde jsem vypadla ve čtvrtfinále.

Aneta Hladíková

Pochází ze Záboří nad Labem, kde dodnes žije. V osmi letech na tamní dráze poznala bikros, až do patnácti ho kombinovala s atletikou. Běhala šestistovku a osmistovku, ale pak se definitivně rozhodla pro kolo. Na mistrovstvích světa v letech 2005 a 2007 získala stříbro, z evropského šampionátu v roce 2004 má bronz. Na olympiádě ještě nestartovala, do Pekingu ji před čtyřmi lety nepustila zlomená noha. Není profesionální bikrosařkou, pracuje v rodinné firmě zabývající se výkupem kovošrotu.

Zdravotní problémy vás přibrzdily také letos v lednu. O co šlo?
Byla jsem trénovat na Slovensku v Šenkvicích, kde mají bikrosovou halu. Spadl mi řetěz, nešťastně jsem upadla na hlavu a nakonec z toho byly dva zlomené obratle.

Nebála jste se, že vám kvůli tomu olympiáda zase uteče?
Samozřejmě mě to hned napadlo, ale naštěstí jsem měla narušené jen okraje obratlů, takže to nebylo úplně vážné. Měsíc jsem si musela dávat větší pozor, ale v tréninku mě to vlastně skoro vůbec neomezovalo.

Jak je na tom český bikros v porovnání se zahraničím?
Řekla bych, že máme hodně dobrou základnu malých dětí od šesti do deseti let. Jsou to úspěšní jezdci, ale pak už trochu kolísá, postupně už se dokážou prosadit pouze jedinci. Jde o to, že těm malým jezdcům teď zakázali start na mezinárodních závodech a mohou jet jen na mistrovství světa. Na jiné podniky se dostanou až od devíti let, takže přicházejí o kontakt se světem a pak už se moc nechytají. Máme jen jednu holku, která přechází do juniorek, ale zatím nemá žádné přesvědčivé výsledky. U kluků je to podobné. V Česku nám chybí nějaká lepší dráha, třeba superkrosový pahorek, který se využívá na světových pohárech.

Je bikros finančně lukrativní sport? Uživíte se díky němu?
Rozhodně ne. Samozřejmě mám nějaké sponzory, ale chodím normálně do práce. Myslím, že bikros může uživit maximálně sportovce, kteří patří do národních týmů s celoroční podporou a dostávají plat za reprezentaci. V Česku to ale takhle nefunguje.

Aneta Hladíková

V jiných zemích se tedy závodníci dokážou zabezpečit?
Jde o mladé lidi, kteří by si takhle asi normálně nevydělali. Pro ně to může být dobré, ale ne tolik, aby z těch peněz v budoucnu žili.

Začínala jste v Záboří nad Labem. Máte k tamní dráze osobní vztah?
Určitě. Sice jezdím trénovat také do Pardubic nebo do Prahy, ale v Záboří se společně s rodinou a dalšími známými snažíme udržovat dráhu aspoň tak, aby se na ní dalo trénovat. Vezmu hrabičky, lopatu, nebo vytrhávám plevel. Kdybych k té dráze neměla vztah, tak už asi nefunguje.

Zkuste se zasnít: místní vás tam vítají, vy máte na krku olympijskou medaili... Co s vámi ta představa dělá?
(rozesměje se) Třeba by se to mohlo stát, ale nepřemýšlela jsem o tom. Každou z šestnácti holek na olympiádě jsem asi v nějakém závodě porazila, ale nikdy všechny najednou.





Grafton Recruitment Praha
Senior .Net vývojář

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 45 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze