Ty záběry jsme všichni o víkendu viděli mockrát. Komentátoři při nich v mnoha jazycích míchali obdiv, úžas, překvapení.
Kamera hledá poraženou Rakušanku, která má v očích nejistotu a nevěřícně se chytá za hlavu.
Překvapená Ledecká mezitím od kameramana zjišťuje, že opravdu vyhrála.
It's been described as the biggest upset in the history of the Winter Olympic Games. Listen to the reaction of Eurosport commentators from across Europe to Ester Ledecka's sensational win in the women's Super-G yesterday. #PyeongChang2018 #Olympics #Ledecka https://t.co/OvgOHuPAV0
A když se v dalším záběru znovu objeví Veithová, už se usmívá. Snad si stihla srovnat myšlenky. Navzdory nečekané ztrátě zlaté medaile je ve svém rozkymáceném sportovním životě znovu na vrcholu.
„Medaile má pro mě zlatý lesk. Po všem, co jsem v posledních dvou letech prožila, jsem neuvěřitelně šťastná,“ svěřila se 28letá lyžařka.
Operace a pochybnosti místo medailí a slávy
Sestup z prvního místa na druhé byl jen maličkostí ve srovnání s tím, co v posledních letech zažila.
PŘEDČASNÁ OSLAVA. Takhle slavila Anna Veithová v cíli své jízdy. V tu chvíli věřila, že oslavuje zlato.
STŘÍBRO SE ZLATÝM LESKEM. I stříbra si váží. Po zdravotních komplikacích pro ni má cenu zlata.
Pod dívčím jménem Fenningerová vybojovala v Soči olympijské zlato v super-G, třikrát se stala mistryní světa a dvakrát vyhrála celkové hodnocení Světového poháru. Pak ovšem ztratila téměř dva roky kvůli zdravotním potížím.
Zlatá Ester |
„Můj život je plný vzestupů a pádů; samé extrémy. Byla jsem na samotném vrcholu, a pak úplně dole,“ připomíná.
Dramatický zlom nastal 21. října 2015, pouhé tři dny před začátkem sezony. Při tréninku v Söldenu si potrhala vazy v pravém koleni a po operaci přes rok nezávodila. Vrátila se, ale loni musela na další operaci, tentokrát s chronickým zánětem v levém koleni.
Rakouská sportovkyně roku 2013, 2014 a 2015 najednou pochybovala, jestli se vrátí zpátky. „Dokud vyhráváte, tak vás tisíce lidí poplácává po zádech, ale když je člověku zle, tak u něj najednou nikdo není,“ zavzpomínala v sobotu večer při oslavě olympijského stříbra.
Ve světle těchto strastí opravdu neměla důvod truchlit. „Netušila jsem, jestli se vůbec vrátím, a teď tu jsem a závodím v obřím slalomu, super-G a ve sjezdu. To je zápřah, který ani mnozí zdraví lidé nezvládají.“
Rakouští novináři spočítali, že na čele výsledkové listiny v sobotu pobyla 26 minut a 36 sekund. „V horní části jsem nejela ideální stopu, proto jsem byla šťastná, když jsem viděla u svého času zelenou barvu,“ přiznala.
Usadila se v zóně pro šampiony, přijímala gratulace a rozdávala rozhovory. Příjezd Ledecké ji zaskočil. „Nejdřív to byl trochu šok, ale musím jí poblahopřát. Rozhodně si to zaslouží.“
Po překvapivém sesazení přišel Veithovou utěšit manžel Manuel, bývalý rakouský reprezentant na snowboardu. „Objal mě a já jsem mu řekla, že snowboardisté jsou asi mým osudem. Zasmáli jsme se tomu. Ester má můj respekt, nechápu, že teď může jít závodit na snowboardu.“
Cesty sobotních soupeřek se teď rozdělily. Ledecká zamířila ke svému druhému sportu, ale Veithové to život moc neulehčí. Ráda by uspěla ve sjezdu, ale nejdřív se bude muset poprat v tréninkových jízdách se svými krajankami o místo v rakouské nominaci.
Čeká ji další těžká zkouška.
