Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Augusta: Český hokej mizí

20 2006
Jihlava - Na minulé zimní olympiádě vedl Josef Augusta české hokejisty jako hlavní trenér. Turnaj v Turíně sleduje doma u televize. O vzpomínkách na olympiádu v roce 1976, odkud si jako hráč odvezl stříbro, i o vyhlídkách českého hokeje povídal Josef Augusta v rozhovoru, který vznikal na lince mezi Jihlavou a Hannoverem, kde byl na návštěvě u syna.

Oslavil jste s trenérem Jaroslavem Pitnerem jeho narozeniny?
Samozřejmě. Bylo to velice příjemné. Sešli jsme se jako parta lidí, která zde byla od prvního titulu.

Očem se povídá na oslavě, kde se sejdou slavní hráči a trenéři?
Připomínám, že nám už je šedesát a víc. Vzpomínáme, jak jsme byli mladí, co jsme prožili. Vzpomíná se taky na lidi, kteří nepřijeli a kteří už třeba ani nejsou mezi námi. Probíráme všechno dobré i špatné.

V čem tkvěly Pitnerovy trenérské úspěchy?
Měl úžasné štěstí a čuch na hráče. Dokázal je poznat v začátcích. Měl v sobě charisma, uměl promluvit v pravou chvíli, což ho dělalo velkým trenérem. Pitner a Neveselý byla ideální dvojice.

Necháváte se jím inspirovat?
Dalo se z něj čerpat, ale Pitner je jenom jeden. Já byl trošku jiný, v začátcích dost impulsivní. Časem, jak člověk stárne, využívá zkušenosti k lepší komunikaci.

Teď žijeme olympiádou. Když se podíváte zpátky na hry do Innsbrucku v roce 1976, kde jste byl jako hráč, co se vám vybaví jako první?
Skvělá olympiáda! Byli jsme tam deset minut od zlaté medaile. Vedli jsme nad Rusy 3:2 aměli krásně rozehrané utkání. Eda Novák měl obrovskou šanci zvýšit na 4:2. To by byl poslední hřebíček do rakve Rusů. Pak se nám nepovedl závěr, byli jsme vyloučení a Rusové nás přetlačili na 4:3. Mužstvo z Innsbrucku pak bylo dvakrát po sobě mistrem světa a uspělo i na prvním Kanadském poháru.

Ta olympiáda byla ve znamení lyžaře Franze Klammera, vyhrál všechno, co se dalo. Naši hokejovou výpravu tam potkala nepříjemnost, která poznamenala výkony. Abychom nechytili chřipku, tak nás všechny očkovali. A my jsme po příjezdu na turnaj začali stejně jeden po druhém klempírovat. Celé mužstvo prodělalo chřipkovou epidemii. Ráno obcházel trenér pokoje a kdo byl schopný postavit se na nohy, tak musel jít hrát.

V Salt Lake City jste všechno prožíval jako hlavní trenér. Co vám naskočí jako první vzpomínka?
Olympiáda v Salt Lake City byla poznamenaná úspěchem v Naganu. S odstupem času to vidím trochu jinak. V Naganu všichni hráči spali v olympijské vesnici. V Salt Lake City si hráčská asociace udělala výjimku, že hráči NHL spali v hotelích. Mužstvo nebylo pohromadě, což nám neprospělo.

My trenéři jsme je viděli akorát na tréninku. Hráče potřebuje trenér vidět i třeba na snídani, při obědě a ne jen při tréninku, v autobuse a před zápasem. Právě k olympiádě patří, že jsou sportovci pohromadě. Mužstvo tam bylo silné a hráli jsme skvělý hokej. Výsledek ale nepřišel a očekávání nebylo naplněno. Hry byly tenkrát brzy po útoku na USA. Bezpečnostní opatření byla neskutečná a strach obrovský. Smekal jsem před hráči, co všechno unesli.

Nominoval byste do Turína nějakého hráče, který tam teď není?
Já jako trenér neměl rád, když někdo říkal, kdo má a nemá hrát. V mužstvu jsou hráči, kteří mají výkonnost. Mistři světa jsou doplněni o další hráče. Tým má sílu. V Turíně je šest vyrovnaných mužstev. Bude záležet na momentální formě. Kdo v ní bude, postoupí mezi poslední čtyři. Já jsem přesvědčen, že to budeme my. Jestliže zvládneme čtvrtfinále, tak nás finále nemine.

Kde se díváte na zápasy?
Nejraději si sednu doma a utkání si vychutnávám. Pak si zajdeme do Grandu a všechno rozebereme. Hodnotíme až po zápase.

Jste klidný divák u televize, nebo "nadskakujete" nervozitou?
Hokej mě zajímá, mám rád pěkná utkání. Jsem zdravě nervózní a samozřejmě držím našim palce. Je to generace, která se jen tak nerodí. Já měl čest je trénovat. Jsem rád, že se mi to poštěstilo. Ne každému kouči vyjde mít na dvou akcích Jágra, nebo mít v mužstvu Haška, Ručínského, Langa, Eliáše, Sýkoru. A to si hned nemůžu na všechny vzpomenout.

Rýsuje se u nás podobná generace?
Po revoluci jsme se zhlédli v něčem jiném, než v tom, co umí naši současní několikanásobní mistři světa a olympijští vítězové. Ta generace vznikla v systému, který od nás přebraly severské státy - Finové, Švédové, ale třeba i Švýcaři. Byla to správná cesta. Jenže my začali hrozně preferovat kanadský způsob hokeje místo české hokejové školy. Kanaďané vychovávali individuality, které pak dávali dohromady. My jsme měli komplexnější výchovu.

Máme už někde nového Jágra nebo Ručínského?
V generaci hráčů, kterým je dneska kolem dvaceti let, nevidím žádné hokejisty jako je Reichel, Ručínský, Eliáš, Straka nebo Kubina. A nového Jágra už vůbec ne. Výchova se změnila. Dnes do ní hrozně vstupují rodiče tím, že do toho dávají peníze. Chtějí ovlivňovat metody, které nás přivedly k vynikajícím výsledkům. Nezachoval se systém dotovaný státem, který přinesl ovoce. Odchýlili jsme se od české školy. Jdeme cestou kočkopsa. Nevíme, jestli trénovat jako Kanaďané nebo jako Finové. To mě dnes na hokeji nejvíc mrzí. Začala se kopírovat spousta věcí. Někteří mladí kluci odcházejí do Ameriky brzy.

V šestnácti letech o někom někdo řekne, že je dobrý a rodiče ho hned cpou za moře a myslí si, že se tam hokej naučí. Nenaučí! Tam když jsou dva stejní hráči Američan a Čech, tak dostane šanci Američan. My Češi a Slováci máme kreativitu. Když hráč brzo odejde, tak ji ztratí. Proč je Jágr Jágrem? Proč je teď Průcha takový, jaký je? Protože se do jednadvaceti let učil hokej v Česku. On se tam neprosadil z ničeho nic, on tam neodešel v šestnácti! Nepřišel do NHL pozdě, ale v pravý čas. Teď je z něj top hráč.

Uvažoval jste někdy o tom, komu je Jaromír Jágr podobný z vaší hráčské generace?
To se moc nedá srovnávat. V NHL by se určitě prosadil výborný bruslař Jirka Holík, který měl skvělé vedení puku. Uspěli by Olda Machač nebo Honza Suchý a další. Srovnávat je s Jardou Jágrem ale nejde, protože oni neměli možnost se konfrontovat v NHL. Venca Nedomanský tam hrál až po emigraci. Pak byl Peter Šťastný, který měl po emigraci v NHL skvělé sezóny. S těmi by se dal Jarda Jágr srovnávat. Ale Nedomanský byl jen jeden, Šťastný taky a Jágr je taky jen jeden.

Vraťme se do Jihlavy. Město koupilo stadion, udělalo dobře?
Je to správný krok. Teď je potřeba mít plán a stadion vylepšovat, aby se změnil za jeden olympijský cyklus v pořádné sportoviště. V současnosti je to troska. Máme v Jihlavě krásné divadlo, tak proč bychom nemohli mít pěkný fotbalový a hokejový stadion?

Co říkáte poměrům v Dukle?
Jihlavu dělala Jihlavou dobrá práce s mládeží. Tady byly kvalitní celky. Myslím si, že v nové éře se přestalo pracovat s mládeží. Hodila se na vedlejší kolej. Ať to bylo staré vedení, tak i teď nové, které slibovalo, jak se o mládež bude starat. Není to pravda. Nemá to systém a je to nechané na vůli rodičů. Klub málo do mládeže investuje. To dostalo Jihlavu tam, kde je. Ne, že nemá peníze. Peněz do klubu proudí dost, o tom jsem přesvědčený. Teď je deset minut po dvanácté, kdy by bylo potřeba podpořit mládež na plný pecky. A ne stále brečet, že nejsou peníze. Co se týká A mužstva, tak myslím, že Milan Chalupa s Alešem Polcarem odvedli velice solidní práci. Tým je vyrovnaný. Věřím, že se dostane v play-off hodně vysoko.

Co se vám líbí a nelíbí na porevoluční Jihlavě?
Je skvělé, co tady vzniklo. Průmyslová zóna, Bosch. Náměstí máme pěkné, tedy mimo Prioru. Zachovala se spousta historických domů. Krok dopředu Jihlava udělala. Dalo by se ale dělat víc. Nejsem spokojený s čistotou ve městě. Já být starostou a projít se po náměstí, tak člověk, který má na starosti úklid, by už za půl hodiny nebyl ve funkci.

Není možné, aby tam ještě v únoru ležel sníh z prosince! Jestliže za tohle nikdo nenese odpovědnost, tak jsme pořád v době, kterou jsme všichni tak kritizovali. Pak mě mrzí, že se Jihlava vždycky uklidí před prvním májem. To už tady jednou bylo. Zametené náměstí ještě není uklizená Jihlava. U Kauflandu a pražského mostu uklidí až 29. května. Lidi, kteří to řídí, se taky musejí podívat do postranních ulic a na sídliště. V tom se tady nic nezměnilo a jsme stále v době kamenné. Parkovacích míst je stejně jako za komunistů. A na pěší zóně se zase bojíte, aby vás někdo nepřejel.

Letos vám bude šedesát. Cítíte rozdíl, než když vám bylo padesát?
(směje se) Samozřejmě. Padesátikilový pytel už ani neuzvednu. Když mám jet s kolečkem deset metrů, tak už toho taky moc neuvezu. Ale nestěžuju si.

Mohl byste žít jinde než v Jihlavě?
Dokázal bych si představit žití v Havlíčkově Brodě, kde jsem se narodil. V Jihlavě jsem prožil svoje nejlepší sportovní léta, našel jsem si tady manželku, vybudovali jsme si zázemí. Nechtěl bych žít nikde jinde než v kraji Vysočina. Moc lidí nám ho závidí. Když si to sem přifrčíte z rovin a teď se kolem vás všechno začne zvedat, víte, že jste doma. Chtěl bych, aby ti, co to v Jihlavě řídí, využili její strategické polohy a rychle ji zvelebili. Aby z ní jednou bylo super město.

Autoři: ,






Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze