Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Vítr, vedro a řež pod košem. Musíme víc střídat, říkají basketbalistky

Duel Česka s Ukrajinou v basketbalu 3x3: v bílém Kateřina Zavázalová a Tereza Vorlová. | foto: David Taneček, ČTK

23 2015
Baku (Od našeho zpravodaje) - Hlasitá muzika, hned vedle pláž a hladina Kaspického moře na dohled - turnaj v basketbalu tří proti třem začal na Evropských hrách v kulise, která z mladého sportu právem činí dynamickou disciplínu. Jen výsledek pro Češky nebyl dobrý, Ukrajinkám podlehly 11:15. „Je to škoda, určitě jsme nebyly horší,“ řekla členka kvarteta Veronika Vlková.

Romana Stehlíková, Veronika Vlková, Tereza Vorlová, Kateřina Zavázalová. Tyhle čtyři ženy reprezentují v Baku v basketbalu 3x3, tyhle čtyři v ázerbájdžánské výhni budou pod koši svádět jeden souboj za druhým.

„Je to fyzicky mnohem náročnější než pětkový basketbal, není čas odpočívat,“ říká trenérka Michaela Uhrová, známá členka úspěšné generace nedávné doby. „Máte jen 12 vteřin na útok, pořád se brání nebo útočí, nic jiného neexistuje. Jedinou taktickou variantou, co můžete udělat, je si zavazovat tkaničky nebo jít pro balon pomaleji.“

Úvodní duel byl poznamená mimořádně silným větrem, poznávacím znamením akce v Baku. „V momentu, kdy takhle fouká, nepadne z dálky nic,“ říkala Veronika Vlková. „Ukrajinky proto měly výhodu nejen výškově, ale i v kilech. Nedávaly nám moc možností, do odstoupené obrany se těžko najíždí.“

Výhodou je, že prohra nemusí tolik bolet: z čtyřčlenné skupiny jdou do play-off všechna družstva. „Proto nejde o tragický výsledek. Každý zápas bude trošku jiný,“ věří Vlková: „Určitě se musíme víc točit, abychom si odpočinuly. To horko je fakt strašné, asi probereme i nějaké taktické věci.“

V tom se rychle shodla s trenérkou Uhrovou. Tedy - trenérka sice je, ale ke kurtu nesmí. V tom je basketbal 3x3 specifický. „Jakmile se zápas začne lámat, každá se to snaží zachránit. Řekly jsme si, že z dálky střílet nebudeme, ale každá si to zkusila,“ říká Uhrová. „A pak ta střídání. Když jdete dolů po jedné minutě, poslední je tam tři až čtyři minuty, což je v tomhle počasí strašně dlouhá doba. Musíme střídat při každém přerušení.“

Ambice týmu nejsou malé. Jak říká trenérka: „Chtělo by to nějakou placku. Loni na mistrovství světa v Moskvě nám utekla o fous, byly jsme čtvrté a měly na medaili, sešel se špičkový tým.“ Nyní se Češky utkají ještě s Belgií a Tureckem.

Co čekat? „Turkyně budou podobné jako Ukrajinky, silový basket,“ soudí Vorlová. A Michaela Uhrová doplňuje: „Belgie tu má čtyři euroligové hráčky, ale i s nimi se dá hrát. Je to nevyzpytatelné. Loni jsme třeba prohrály s Thajskem - kdo kdy slyšel, že tam hrají basketbal? Nikdo. Uvidíme, jak foukne.“

I v tom je magie mladého odvětví. Třeba představa, že pokud by přijely reprezentantky z pětkového basketbalu, tak by hned vládly, je prý scestná. „Naopak si myslím, že kdyby dorazily bez přípravy, budou mít velké problémy a dostaly by. Je to specifický sport, návyky jsou jiné,“ soudí Uhrová.

Uvidí se, kdo ve větrném Baku ve hře na jeden koš ukáže nejvíce umu ze všech. 







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze