Procházím Olympijským parkem Barra, kde tepe srdce letošních olympijských her. Tady se na devíti sportovištích uskuteční soutěže ve 13 sportech. Tady stojí také hlavní tiskové středisko pro 25 tisíc pracovníků médií.
Za dva dny začne olympiáda.
Zatím je tu stále i staveniště. Organizátoři a dělníci běží závod s časem. Ale pokud ho dokážou vyhrát, bude to doslova fotofiniš.
Poslední kousky her skládají jako puzzle. Že jim občas některé do sebe nezapadnou, už neřeší. Dlažba se na některých cestách prohýbá pod nohama, je i popraskaná. O zpevněném podkladu si nejspíš mohla nechat jen zdát. Jinde se místo ní rozkládají jen nevábná betonová pole.
„Kvůli špatnému plánování a akceleraci práce na poslední chvíli byly obětovány i bezpečnostní protokoly,“ kritizoval již dříve supervizor bezpečnosti Raul Vital.
A kde jsou ty barvy?
„Pánové, tam nesmíte,“ zastavuje nás manažerka gymnastické haly před vchodem. Podle komuniké organizátorů nesmí až do středy dovnitř žádní reportéři. Snad proto, aby nepopisovali finiš dělníků.
Protilehlý velodrom, kde se představí též Bradley Wiggins a Mark Cavendish, předali k užívání až minulý týden. Ze stěn sálá typická vůně nezaschlé malby.
V ÚTOČIŠTI DRÁHOVÝCH CYKLISTŮ. Pohled z novinářských míst uvnitř Rio Olympic Velodrome.
Na tenisových dvorcích chybí plachty s olympijskými logy. „Dovážejí nám je až z Číny, není jednoduché je sem dostat. Pracujeme tvrdě celý den. Doufám, že v pátek bude vše hotové. Ale slíbit to nedokážu,“ říká místní funkcionář, který si nepřeje být jmenován.
Za plotem dotvářejí rušné kulisy dva bagry. Zeleň? Navzdory hrdému názvu „park“ jí kolem naleznete pramálo. Travnaté plochy a stromy takřka žádné, záhony květin vysázeny na poslední chvíli.
„Park? Spíš si připadám jako na parkovišti,“ usoudí tenistka Andrea Hlaváčková. „Kurty jsou pěkné, ale jejich okolí divné - bez výzdoby, bez barev. Moc si neumím představit, že tu bude dobrá atmosféra.“
Na hlavním prostranství parku se jeho pracovníci fotografují u dosud jediných olympijských kruhů, které tu naleznete. Pod nimi jsou u budoucí fastfoodové restaurace nachystány pro diváky červené stolky se slunečníky a dělníci právě vykládají bedny piv. Zato za rohem je skládka polorozpadlých dřevěných stolů, které nikdo neodvezl.
Metro se stihlo. Ale bude jezdit?
Nečekejte velká jezírka, louky a promenády jako v Olympijských parcích v Pekingu a Londýně, či aténské vodotrysky. A nehledejte zde tentokrát ani olympijský, ani atletický stadion! Což je další specifikum Ria 2016. Oheň her vzplane 30 kilometrů odtud na fotbalovém Maracaná. I atleti mají svůj stadion v centru, stranou od dalších sportovišť.
Olympijský park Barra se naopak nachází na západní periferii města, kde obsadil trojúhelníkový poloostrov o rozloze čtyř kilometrů čtverečních. „Dřív tu byl náš nádherný autodrom, vítězili na něm Ayrton Senna i Nelson Piquet,“ s nostalgií vzpomíná taxikář Felipe.
V 80. letech se na okruhu Jacarepaguá konala i Velká cena Brazílie formule 1. Dnes ho nahradilo nepřehledné olympijské království, vedle nějž přežívají zbytky chudinské favely Vila Autodromo, vybudované místními dělníky před 40 lety.
Vzdálené centrum Ria přiblíží k Baře pět nových stanic metra, které za 3 miliardy dolarů (a s ročním zpožděním) rozšířili z Copacabany právě k okraji oblasti Barry. Tento týden bylo zprovozněno, zatím pouze pro akreditované účastníky her a majitele vstupenek. Dělníci z metra nicméně plánují od čtvrtka stávku za desetiprocentní navýšení mezd. Jestli ji zrealizují a trať zablokují, hrozí dopravě do Olympijského parku masivní kolaps.
MUSÍME TO OPRAVIT. Těsně před začátkem olympijských her v Riu de Janeiro stále pokračují stavební úpravy.
A co čeká na park po hrách? Starosta Eduardo Paes slibuje, že olympijské stavby v Riu nepotká smutný osud „bílých slonů“ v Aténách či Soči: „Naše architektura je nomádská. Používáme levné materiály vhodné pro rychlé rozebrání.“
Házenkářská hala i plavecký areál tudíž budou rozmontovány a proměněny v základní školu, respektive dva bazény v okolních čtvrtích. V budově hlavního vysílacího centra IBC se usadí střední škola. A namísto rozlehlého betonového Olympijského parku údajně vznikne skutečná oáza zeleně.
Ovšem to jsou plány.
Při střetu plánů s ekonomickou realitou až příliš často dochází v Riu k velkému třesku.
