V osmadvaceti letech má Lukáš Bauer za sebou dva starty na hrách pod pěti kruhy a pět mistrovství světa.
Několikrát odjížděl na vrcholnou akci s přáním: "Chci se pokusit o medaili." Nikdy to nevyšlo.
Před začátkem letošní sezony si dal stejný cíl: uspět v Turíně. Ale poupravil k němu cestu. S nejbližšími spolupracovníky - trenérem Miroslavem Petráskem, servismanem Vítem Fouskem, lékařem reprezentace Martinem Koldovským a týmovým fyzioterapeutem Luďkem Vágnerem - si před začátkem sezony povídali několik hodin.
A rozhodli. Bauer změní program startů. "Ponížil jsem Světové poháry," přiznává. Dlouhá léta přitom razil filozofii: Velikost závodníka potvrdí úspěchy v sérii závodů, ne jenom na jednom. "Ale letos jsem se rozhodl opravdu jen pro olympiádu. Vždyť další šance bude za čtyři roky."
S manželkou gladiátora netrénuje
Od členů realizačního týmu si vyslechl připomínky, pozitivní i negativní. "Zazářila" mezi nimi otázka. Nemáš strach z velké akce? - ptali se jej, připomínaje neúspěšné, byť urputné boje o místo mezi elitou. "Navrhli mi, jestli bych nezkusil spolupracovat s psychologem," říká Lukáš Bauer.
Nápadu se nebránil. "Ne že bych to bez něj nesvedl, ale je to další krok, který jsem chtěl zkusit," vypráví. Prostřednictvím skokana Jaroslava Sakaly získal kontakt na Olega Mazurova. Po bývalém mistru světa v letech na lyžích se sportovní psycholog ujal lyžaře-běžce.
"Když řeknete, že spolupracujete s psychologem, každý se kouká jinak, jestli nejste nemocnej," žertuje Bauer. "Ale vlastně mi je jedno, jestli někdo kroutí hlavou."
S Mazurovem rozebírají strategii, vypjaté situace, učí se koncentrovat. "Abych nebyl nervózní, když dvě minuty před startem nebudu mít lyže, které se budou přemazávat."
Do podobné katastrofy se zatím ještě nedostal, měnící se počasí však lyžaře není žádným překvapením. "Vždycky, když jsme někde třeba týden, chodí servismani do pátku celí vysmátí, jak je vše skvělé a perfektní podmínky a pak se to do soboty úplně otočí," říká český lyžař.
Změna počasí při loňském závodě štafet ve Falunu jej dostala do nepříjemné situace - servismani mu dodali lyže až těsně před druhým úsekem, na který vybíhal. "Nezbývalo než věřit jim," říká Bauer. "Ale trefili se," rozesměje se.
V tréninkovém plánu si zatím letos dělá pouze pozitivní značky. Neplýtvat formou v úvodu sezony, ukázat se v Novém Městě na Moravě - napsal si tam na podzim. V úvodních závodech Světového poháru nezářil, na Zlaté lyži doběhl druhý, stejné umístění si navíc zopakoval po týdnu v Otepää.
V závodech bohatých na diváckou kulisu. "Vyhovuje mi to. Najedu si do arény a beru to zvesela," říká, jak se před startem převtěluje do role gladiátora. V trénincích zatím podobný postup nezkouší. "Jako, že vyjedu s manželkou, ujedu ji a říkám si, že jsem gladiátor? To ne," kroutí hlavou s úsměvem.
Nejvíc inklinuji ke skiatlonu
Vyzařuje z něj optimismus. Do Pragelata, které za necelý měsíc přivítá olympijské soutěže v bězích na lyžích, se těší."Cítím, že by mohli přijít výsledky," přiznává.
Firma Fischer mu před sezonou poskytla nový typ lyží, speciálně odlehčené pro závody ve vysoké nadmořské výšce. "Určitě to byl zajímavý nápad, ale ještě nikdy mi v testech nevyšly jako nejlepší," přiznává. Olympijský pár na svoji závodní premiéru teprve čeká. Jeho čas možná nastane až v Pragelatu.
Kromě štafety jej tam čekají tři starty na kopcovitých tratích s prudkými sjezdy - a každý mu může přinést úspěch. "Nejvíc inklinuji ke skiatlonu," vybere na naléhání distanci, na níž se cítí nejsilnější.
Oba styly má vyrovnané - v Novém Městě na Moravě skončil druhý v závodě na 10 km volnou technikou, v Otepää zase na klasice. Navíc loni v Pragelatu vyhrál právě skiatlon. "Ale hned, jak dojedu do cíle, už přede sebou uvidím klasickou patnáctku. A tam vidím šance úplně stejně."
Do závěrečného běhu na 50 km volnou technikou s hromadným startem nastoupí s jasnou taktikou: co nejvíc roztrhat pole, aby si do závěru závodu přivezl co nejméně soupeřů.
Vyhovuje mu, že v Pragelatu vede dlouhá cílová rovinka mírně do kopce. "Snad pak nebudu říkat, že jsem tam skončil," žertuje český běžec. O víkendu vynechá závod Světového poháru v Oberstdorfu a odjede k závěrečné přípravě v nadmořské výšce kolem 2000 metrů nad mořem.
Jako předolympijský test využije závod v Davosu. Tam naposledy bude všechno konzultovat s Mazurovem. Do Itálie psycholog nepojede. "Už jsem velkej kluk, musím to zvládnout sám," říká Lukáš Bauer.
