Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 24. října 2017 Nina

Bauer po štafetě: Všichni, včetně Dušana Kožíška, do toho dali všechno

Běžec na lyžích Lukáš Bauer ve štafetovém závodu na 4x10 kilometrů. (16. února 2014) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

16 2014
Krasnaja Poljana (Od našeho zpravodaje) - Byl to obdivuhodný výkon, jaký Lukáš Bauer předvedl na olympijských hrách v Soči na druhém úseku štafety běžců na lyžích. Čechy vytáhl na třetí místo a na chvilku oživil vzpomínky na vancouverský bronz.

Čím starší, tím lepší?
Čím zkušenější, tím lepší (rozesměje se). Nemyslím, že by můj výkon nějak extrémně vybočil z výkonů, který se mi podařil ve štafetě před čtyřmi lety nebo i někdy jindy. Na druhou stranu, štafeta je o čtyřech lidech. Všichni včetně Dušana Kožíška do toho dali všechno. V cíli bylo vidět, jak je vyčerpaný. Nechal tam všechno.

O průběhu závodu a osmé příčce Čechů čtěte zde

Čtvrtý muž, který by navázal na předchozí tři, však teď k boji o medaili chyběl.
Já myslím, že celou moji kariéru chybí jeden nebo dva závodníci do štafety. Pořád se o tom bavíme. Ale třeba Švýcarsko jelo dneska bez Cologny a taky dokázalo dobře zajet. Jsme v situaci, že jsme na předchozí olympiádě měli senzační bronz a někdo možná očekával, že by se to mohlo zopakovat. Ale ve Vancouveru to byla extrémní klika. V jednu chvíli to dneska možná na opakování vypadalo, jenže to jsme byli v polovině závodu. Bylo to strašně těžké. Dušan měl hodně těžkou pozici. Hlavně psychicky. Jel proto, že se očekávalo, že se udržíme ve větší skupině, ve které on bude pasivní a soustředí se na finiš. Ale vyvíjelo se to jinak.

Jak jste vy tři jistí vnímali dohady kolem nominace čtvrtého muže?
Štafeta je vždy tak prestižní záležitost, že ji chtějí všichni jet, a i rozhodování je strašně těžké. Kluci jeli rozřazovací závod stejně jako ve Vancouveru, kde se Jirka Magál dostal do týmu na poslední chvíli a pak zajel suverénně nejlepší výkon z našeho kvarteta. Tady rozřazovací závod vyhrál Dušen, tak jel Dušan. Jirka Magál to vzal dobře, řekl, že musí jet ti nejlepší. Já bych se s tím tak lehce nesrovnal.

Fotogalerie

Štafetový závod mužů

I když se to na první pohled nezdálo, bolelo vás to hodně?
Bolelo. Ale postupně jsem se rozjel a jelo se mi v pohodě. Když jsem nastoupil a ostatním poodjel, bolelo to zase. Říkal jsem si, jestli to nebylo moc brzy, jestli vydržím. Ale viděl jsem, jak se trápí Francouz. Když jsem ho pak míjel v kopci před cílem, tak mi bliklo, že bych se mohl zeptat: Jak se ti jede? Tím bych ho asi odrovnal. Ale i já už byl ve tmě, skoro jsem nemohl dýchat. Byl jsem rád, že jsem plácnul Jakšíka a sám se svalil do sněhu.

Každopádně nedělním výkonem jste se opět přihlásil coby kandidát sestavy pro klasický týmový sprint.
Ono je něco jiného předvést takový výkon ve štafetě, kde jsem se v prvním kole chtěl srovnat a až ve druhém nebo nejpozději ve třetím něco předvést. Než se mi dneska rozjely lyže, tak jsem měl vykulené oči a na rovinách jsem odpadal. A pak jsem jel vabank. Výkon ve štafetě je diametrálně odlišný od toho, co potřebuje člověk v týmovém sprintu. Jednoznačně se o nic hlásit nebudu. Půjde o rozhodnutí trenéra. Jestli získá přesvědčení, že jsem lepší než Aleš Razým nebo Martin Jakš, na start půjdu. Nebojuji o to ale. I když sám pro sebe si říkám, že bych pak aspoň nemusel jet padesátku, které se bojím.

Nebyla by škoda nejet ji s touhle formou?
Padesátka je bruslení a hromadný start k tomu. Ale nestahuju zatím kalhoty. Uvidíme.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze