Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Bezpečí v Aténách bude nejdražší

18 2004
Praha, Atény - Madridský masakr zasáhl i Atény. Hrozba teroristického útoku na olympijské hry v Řecku vzrostla. Pomůže NATO? A česká armáda? Francois Carrard, generální sekretář Mezinárodního olympijského výboru, před dvěma lety vyhlásil: "Olympiádu může zastavit jen třetí světová válka."

V řecké metropoli se proto odehraje nejdražší bezpečnostní akce v olympijské historii, čtyřikrát dražší než na minulých hrách v Sydney.

Stojí 800 milionů dolarů.

A zúčastní se jí 58 tisíc bezpečnostních pracovníků.

„Stejně dlouhou dobu, jakou jsme my měli na přípravu her, totiž měli teroristé na přípravu útoku,“ varuje mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Alex Rondos.

Dvojitá, tři metry vysoká betonová zeď se čtyřmetrovým příkopem obepne aténskou olympijskou vesnici.

Mimořádné armádní cvičení, nazvané Lernská hydra (podle legendy zabil antický hrdina Herakles hydru toho jména - pozn. aut.), již loni simulovalo teroristické ohrožení her.

Madridské události však aténské organizátory vyděsily.

Samopaly? Nutné zlo, říká Šebrle
Roman Šebrle„Olympiáda bude pro teroristy lákavým terčem,“ varuje atletický mistr světa Roman Šebrle. „Řekové se v Aténách zapotí.“

Bojíte se?
Tak bych to neřekl. Mám nepříjemný pocit.

Nakolik vás zasáhly zprávy o útocích v Madridu?
Byly hrůzné. Teroristé dokázali, že je jim jedno, koho zabijí. Židy, křesťany, muslimy. Nejsou to zdraví lidé.

Kde mohou podle vás teroristé na hrách zaútočit?
Kdekoliv. Na stadionu. V olympijské vesnici. Na ulici.

Aténští se obávají i živých bomb. Co si o takových útočnících myslíte?
Nedokážu se vžít do myšlení člověka, který někam jde s bombou, aby zavraždil sám sebe i úplně nevinné lidi, kteří mu nikdy nic neudělali a možná by se ho i zastali. To je přece úplně úchylné.

Počítáte s tím, že na hrách potkáte vojáky se samopaly?
Beru to jako nutné zlo.

Bezpečnostní kontroly jste zažil už před čtyřmi lety v Sydney. Obtěžovaly vás?
Nebyly zase tak strašné. Svět se změnil, musíme s tím žít. Určitě nebudu v Aténách nadávat ve frontě na kontrolu.

Řecko na rozdíl od Španělů nepodpořilo válku v Iráku, přesto aténská starostka Dora Bakojannisová říká: „Je to válka bez tváře. Není na světě místo, které by bylo před teroristy bezpečné.“ Žádost o pomoc směřovala do centrály NATO.

Češi stále čekají
Velitel 6. flotily americké armády Henry Ulrich navštívil v pondělí Atény. Podle britského listu The Guardian se do akce může zapojit česká protichemická jednotka.

„Zatím se na nás nikdo neobrátil,“ uvádí Ladislav Šticha, mluvčí ministerstva obrany. „Čekáme na stanovisko NATO, pak rozhodneme.“

Kdo rozhodne?

„Podle ústavy musí misi schválit Poslanecká sněmovna a Senát. Legislativně se to už nyní zdá prakticky nestíhatelné,“ upozorňuje Šticha.

Chybějí i finanční prostředky, platit by museli Řekové.

Aktuální informace o možné české účasti čtěte ZDE

Al-Kajda nemá zábrany
Největší řecká teroristická skupina, ultralevicové Hnutí 17. listopadu, byla loni rozprášena, vůdci jsou ve vězení.

Jsou tu i další frakce. Skupina Revoluční boj umístila tento týden časovanou bombu u americké Citibank poblíž aténského pobřeží.

Ale největší nebezpečí hrám hrozí zvenčí. „Jsou symbolem západní kultury a demokracie. Al- Kajda nebude mít zábrany útočit,“ tvrdí americký expert na terorismus Bruce Hoffman.

Neprověření dělníci na olympijských staveništích, nestabilní země v sousedství a dlouhé pobřeží teroristům nahrávají.

Ve válečném stavu se odehrály už zimní hry v Salt Lake City 2002. „Po 11. září byl strach z útoku živý, kontroly jsme poslušně snášeli,“ říká František Dvořák, místopředseda Českého olympijského výboru. „Tehdy jsme si mysleli, že je to vrchol bezpečnostních opatření na hrách.“

Češi bez vlastní ochranky
Co nyní udělá ČOV pro ochranu sportovců? „Uspořádáme seminář a rozdáme bezpečnostní pokyny, které nám zaslalo velvyslanectví v Aténách,“ vypočítává Dvořák.

Ze statistik aténských her

Čísla ze sportovišť
126 sportovních areálů
202 zúčastněných zemí
17 200 sportovců a doprovodu
21 600 novinářů
40 800 hostů z MOV, VIP, sponzorů
300 000 diváků každý den

Bezpečnostní počty
11 vojenských manévrů
92 variant ohrožení her
166 aut, letounů a vrtulníků hasičů
963 detektorů kovů
1577 bezpečnostních kamer
58 000 osob k zajištění bezpečnosti

Vlastní ochranku si Češi s sebou vzít nemohou, Olympijská charta ji zakazuje. „Výjimku mají Izraelci, ale ani jejich bodyguardi nesmějí být ozbrojeni. V Sydney vznikl poprask, když u nich našli pistole.“

Zítra podepíšou funkcionáři ČOV výzvu Olympijské příměří, ke které se přihlásilo 190 zemí světa. Pro teroristy je však jen cárem papíru.

Marian Brzybohatý, odborník na terorismus z Policejní akademie, říká: „Žádná olympiáda nikdy nebude stoprocentně bezpečná. Vždy existuje pravděpodobnost, že k incidentu dojde.“

Mnichov 1972 - krvavé memento
Výstřely, krev, smrt. Pátého září 1972 vstoupil v Mnichově na olympijskou scénu strašák terorismu. Rázem změnil hry k nepoznání.

Zahynulo jedenáct olympioniků a jeden policista.

Palestinské komando Černé září uneslo tehdy v olympijské vesnici jedenáct členů izraelské výpravy. Dva na místě zastřelili, ostatní drželi jako rukojmí. Výměnou za ně požadovali propuštění dvaceti arabských teroristů a volný odlet do Egypta.

Mimořádně zasedala spolková vláda, vyjednávání s útočníky vedl ministr vnitra Hans-Dietrich Genscher. Hry byly přerušeny, vesnice hermeticky uzavřena. „Všude obrněné vozy, ostřelovači. Připomínalo mi to pevnost Sing Sing,“ vzpomíná cyklista Anton Tkáč.

Vedení československé výpravy svolalo všechny sportovce. „Dostali jsme pokyny, abychom se v zájmu vlastní bezpečnosti podvolili všem opatřením.“

Zápasník Vítězslav Mácha měl toho dne soutěžit. „Shazoval jsem kvůli tomu na poslední chvíli osm kilo. A najednou žádná soutěž nebyla. Vůbec jsme nevěděli, jestli hry budou pokračovat.“

Po přesunu teroristů na letiště ve Fürstenfeldbrucku se německá policie pokusila o osvobození rukojmích. Palestinci vyhodili helikoptéru se zajatci do vzduchu. Byl to masakr. Bilance - samí mrtví: 11 Izraelců, 1 policista, 5 z 8 teroristů.

Tryzna na stadionu
Náměstíčko ve vesnici sportovců pokryly květiny a svíčky. Na atletickém stadionu se druhý den konala smuteční tryzna.

„Hry musí pokračovat,“ prohlásil Avery Brundage, prezident Mezinárodního olympijského výboru. „Nesmíme připustit, aby hrstka teroristů zničila zárodek mezinárodní spolupráce.“

Mácha nastoupil k obnoveným soutěžím jako první. „Nejdřív drželi všichni zápasníci minutu ticha za izraelského trenéra, kterého také zastřelili,“ připomíná. Pak získal zlatou medaili.

Byly to už jiné hry. Nervózní, ustrašené. „Tragédie poznamenala i výkony sportovců. Báli jsme se, že dojde k dalšímu útoku. Taková skupina lidí se nezastaví před ničím,“ povídá Tkáč.

Nastupuje armáda
V Mnichově chránilo olympijskou vesnici jen snadno překonatelné pletivo, na dalších hrách v Montrealu 1976 už ostnatý drát.

„Na každých dvaceti metrech tam stáli vojáci s odstřelovacími puškami, ve vzduchu hlídkovaly vrtulníky,“ líčí Tkáč, tehdy vítěz sprintu. „Zakázali nám nosit u sebe nože. I s nářadím na kola jsme měli u kontrol problémy.“

Olympiády se z naivity probudily do politické reality.

Terorismus z nich už nezmizel.

V Atlantě, kterou agenti FBI označili za nejbezpečnější město světa, vybuchla v roce 1996 bomba v Olympijském parku. Účet: dva lidské životy, 112 zraněných, panika. Viníka se dodnes nepodařilo spolehlivě určit, podezření padlo na radikální americkou opozici.

Před minulými letními hrami v Sydney zadržela policie tři Afghánce. Ve spojení s organizací Usámy bin Ládina plánovali útok na malý jaderný reaktor u města.

„Naštěstí se bezpečnostní opatření stále zkvalitňují,“ tvrdí Tkáč. „Ale je to na úkor olympijské pohody. Sport i svět se tím vrací zpět.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze