Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Strašák pro Soči: vysokohorské prostředí. Biatlonisté si hlídají i pití

Český biatlonista Ondřej Moravec v akci. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

27 2014
Ondřej Moravec má lahev u sebe skoro pořád. Pohledem na ni si biatlonista připomíná: přísun tekutin je ve vysokohorském prostředí mimořádně důležitý. Ač ani nemá žízeň, pár loků do sebe vždycky dostane.

"Denně čtyři litry je dost. Jinak by se člověk mohl cítit jako v rybníce," vysvětloval už před týdnem. Tehdy, po závodě Světového poháru v Anterselvě, dlouho po dojetí popadal dech.

Italské středisko mezi štíty jihotyrolských Alp dalo biatlonistům opět jednou zabrat. Brzy ale lyžaře s malorážkou na zádech čeká další vysokohorský "strašák". Olympijské tratě pro hry v Soči ve středisku Krásná Poljana. Oficiální nadmořská výška: 1 450 metrů.

Teorie říká: rozhodujícím faktorem sportovního výkonu ve vyšších nadmořských výškách je transport kyslíku k pracujícím svalům. Když má tělo kyslíku méně, dochází ke zvýšenému výdeji energie, a tím se organismus začne podstatně rychleji unavovat.

Biatlonisté - i běžci na lyžích - tudíž přesně vědí, co jim pod pěti kruhy hrozí: lapání po dechu, zvýšená maximální tepová frekvence, zakyselené svaly, bolest při každém pohybu. Nelze vyloučit, že v Soči zazní v cíli podobně jako v Anterselvě:

"Připadám si jako kuřák nebo astmatik." (Jitka Landová)

"Zajímalo by mě, jestli se tu někdo cítí skvěle." (Ondřej Moravec)

"Ta výška mi dělá problémy." (Veronika Vítková)

ROZLADĚNÝ. Ondřej Moravec nebyl po sprintu SP v Anterselvě spokojený. O lepší...

Ondřej Moravec

Česká biatlonistka Jitka Landová na střelnici.

Jitka Landová

VE SJEZDU. Veronika Vítková na trati vytrvalostního závodu v Ruhpoldingu.

Veronika Vítková

Přitom v přípravě už snad víc udělat nešlo. "Tak dlouho ve vysokohorském prostředí jako letos jsem ještě nebyla," tvrdí Vítková. Na podzimním soustředění v rakouském Obertilliachu přespávala v hotelu ve výšce 2 000 metrů, tréninky absolvovala o několik desítek výškových metrů níže. "Přestože by tělo nahoře mělo hůř regenerovat, tréninky se mi zdály paradoxně trochu snazší."

Posledních deset dnů před odletem do Soči tráví v Anterselvě, zatímco mužský tým s Gabrielou Soukalovou zamířil do Pokljuky. "Tři týdny ve výšce je dostatečná doba, aby se člověk připravil prakticky na cokoliv," věří Moravec.

Experimenty typu spaní u otevřeného okna nechávají biatlonisté pro "šílence" a kyslíkový stan, před několika lety módní doplněk tréninku, je příliš neoslovil. "Ale nezavrhoval bych ho," říká trenér Ondřej Rybář. "Pro někoho to může být jedna z mála možností, jak nasimulovat vysokohorské prostředí."

Gabriela Soukalová

Gabriela Soukalová

Moravec by v něm však spát nemohl, už takhle má problémy s vysokou hladinou hemoglobinu. "Hrozilo by mi, že by mě nepustili na start." Vysoká hladina hemoglobinu navíc 29letému českému biatlonistovi nedělá dobře. "Každý vám řekne, že je dobré mít hemoglobin vysoko. Já mám vyzkoušeno, že když jsem skoro na hraně, pak jsem úplně v ..."

Tak se v týmu pod vedením kouče Rybáře řídí letitými zkušenostmi horolezců: "Ti tvrdí, že nejlépe se člověk aklimatizuje nějakou prací. U nich je to tím, že vynášejí věci do základních táborů, u sportu tréninkem."

Kouč klade důraz i na detaily. Jeden z nich praví: Vysokohorský trénink vyžaduje zvýšený příjem tekutin, sacharidů a železa. "Občas proto připomenu jídlo a pití," netají Rybář. "Bavíme se o doplňcích stravy, hydrataci nebo vitaminech. Ale že bych se ráno ptal: Pil jsi? Nepil? To ne."

Reprezentační trenér biatlonistů Ondřej Rybář

Reprezentační trenér biatlonistů Ondřej Rybář

U někoho se dostaví větší pocit žízně automaticky. "Tělo si prostě řekne," všimla si Vítková. Gabriela Soukalová někdy pozapomene. I v Anterselvě chodila po hotelu a dumala: Proč mě tak bolí hlava? Vtom ji napadlo: Dnes jsem toho vypila málo. "S pitným režimem mám v poslední době trochu problém, ale snažím se to hlídat," tvrdí.

Kromě výšky je na ruské olympiádě čeká ještě jedna neznámá: v Krásné Poljaně - stejně jako v Soči - vládne subtropické klima. Loni se předvedlo v plné parádě: mlha, azurová obloha, chumelenice, déšť, to vše za tři dny Světového poháru.

Zatímco v Anterselvě se Moravec při prvním tréninku skoro dusil, vzpomínka na Soči mu rozzářila tváře. "Klima mi tam vůbec nedělalo problémy." Vítková se s ním sžívala pomaleji: "Vzduch je tam úplně jiný." Soukalová se na dvojitou výzvu připravuje originálně, zintenzivnila otužování. "Třikrát denně se sprchuju ledovou vodou."

Moravec už spřádá závodní taktiku. V Anterselvě vsadil na  volnější tempo v začátcích. Hlavně nepřepálit, opakoval si. "Vyjel jsem na to, na co jsem měl, abych byl schopnej to vydržet."

Nevytuhnout, to je základ. Stane-li se vám to, čekají vás muka. "To jsou pak stavy, které ani neumím popsat." Nejenom on by ze Soči raději popisoval jiné pocity...







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze