Před hotelem stojí dodávka německého týmu s nápisem Sabine Spitz, olympijská vítězka z Pekingu přijela bojovat na svoje třetí hry. Vedle parkuje auto Čechů, svoje tu má i jihoafrická výprava s Burrym Standerem, týmovým parťákem Jaroslava Kulhavého z týmu Specialized.
"Nevím o nikom z bikerů, kdo by bydlel ve vesnici," říkal český mistr světa. Tady totiž cyklisté na závodní trať v Hadleigh Farm dojedou za dvacet minut na kole. Cestovat každý den z centra, strávili by v autech minimálně tři hodiny.
"A ani trénovat by tam nebylo možné," upozornil Kulhavý, jeden z favoritů boje o zlato. Nebýt omezeného výběru jídel u snídaně a večeří, byl by tu ráj.
Ospalou ulicí projede auto málokdy, až získáte pocit, že 60 kilometrů od Londýna už o olympijských hrách nikdo nic neví. Nikde dotěrné kontroly, policie se samopaly nebo reklamy s logy her a pěti kruhy.
"Olympiádu máme v televizi," uklidňovala čtyřnásobná účastnice her Kateřina Nash. "Ale je to tady ideální prostředí. Sice z olympiády nic nemáme, na žádný jiný sport se podívat nejdeme. Ale jsme tady přece kvůli našemu závodu."
Pozornost olympionici poutají. Stačí, když se obléknou do dresů a projedou se kolem pláže po cyklistické stezce. Auta troubí, lidé fandí, tleskají. "Po úspěších Wigginse sledují cyklistiku víc," všiml si Kulhavý.
A odkud jste? ptají se bikerů. Budete závodit na olympiádě? Chtějí se s nimi fotit.
"Obrovsky tady tím žijí," žasla Nash. "Byla jsem v samoobsluze, platila jsem a pokladní se se mnou pustila do řeči. Když jsem řekla, že závodím na kole, přiběhla jedna babka, druhá, třetí. Jsou nadšení, váží si toho, že jsou částí olympiády."
