Otázky zodpovídal trpělivě, s úsměvem, v naprostém klidu - už jako čtyřnásobný olympijský vítěz.
Před olympijskými hrami bylo hodně pochybností o vaší formě. Je pro vás dnešní triumf satisfakcí?
Znamená pro mě hodně, i proto, že o mně hodně lidí pochybovalo. Mluvilo se o tom, že nejsem v pohodě. A já prostě musel ukázat světu, že jsem nejlepší. Věřil jsem, že to tak bude. Věděl jsem to.
Zaběhl jste olympijský rekord, čas 9,63 vteřiny. Byl to perfektní závod?
Perfektní? Nemůžu říct jo, protože můj trenér určitě řekne ne. Ale po semifinále jsem získal hodně sebevědomí, zvládl jsem ho super. Ve finále to pak byl opravdu rychlý čas.
Vrátily se vám před finále vzpomínky na mistrovství světa v Tegu, kde jste ulil start? Nebo už je to minulost?
Ono to v mysli nějak je. Ale když jsem vešel na stadion, pak vyhlásili moje jméno a slyšel jsem diváky, říkal jsem si: To je ono! To je "game time"!
Říká se, že těžší než vyhrát zlato je triumf zopakovat. Souhlasíte?
Bezpochyby. Když mě na jamajské kvalifikaci Yohan dvakrát porazil, jakoby vlastně zaklepal na mé dveře a řekl: Usaine, tohle je olympijský rok, já jsem připravený. Co ty? Pak jsem se začal soustředit ještě víc.
Zkusíte v Riu přidat třetí olympijské zlato?
Doufám, že tam budu... Už mi bude třicet, ale snad budu ve formě. Může to být zajímavé.
Máte dlouhodobý projekt "Usain Bolt - legenda". Už jste legendou?
Tohle byl první krok. Ještě musím obhájit triumf na dvoustovce. Tohle jen jen jeden krok do dveří.
Hodně se ale mluvilo o možnosti, že byste po londýnské olympiádě zkusil čtyřstovku.
A kolikrát jsem už taky řekl, jak já tu čtvrtku nenávidím?! Všichni to vědí. Ale pokud můj trenér rozhodne...
