Jak bubny hnaly Březinu až do Top 10. Přestaň bláznit, vyčinil mu kouč

Český krasobruslař Michal Březina se raduje po podařeném krátkém programu v olympijském závodě. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

16 2018
Kangnung (Od našeho zpravodaje) - Předvést svůj nejlepší krátký program sezony na nejdůležitějším závodě roku, to se cení. Krasobruslař Michal Březina to na olympijském kolbišti v Kangnungu udělal. Také proto půjde do sobotní volné jízdy z pozice v první desítce, průběžně je devátý.

„Já věděl, že když pojedu normálně a ne jako blázen, tak to dám,“ říká, když už je po všem.

Jenže při rozježďění před svým krátkým programem Michal Březina naopak blázní. Je nervózní, vnitřně rozhozený. Do odrazů chodí rychle, zbytečně spěchá. Což jeho americký trenér Rafael Arutjunjan, který už vedl takové hvězdy jako Michelle Kwanovou či Mao Asadovou, moc dobře vidí.

Krátký program

Podrobnosti z olympijského závodu

Český krasobruslař Michal Březina v krátkém programu v olympijském závodě.

Opakovaně si Březinu volá k sobě, zklidňuje ho.

Sedmadvacetiletý brněnský krasobruslař až příliš myslí na to, že půjde na led hned jako první po ukončení rozježdění jeho třetí skupiny. Chce si tedy skoky vyzkoušet co nejdříve, aby se před samotným programem mohl ještě vyjet a uvolnit.

Arutjunjan si ho zve k sobě znovu, utne Březinovy pochybnosti a postaví ho do latě: „Neblázni už a prostě jeď.“

Tak tedy jede.

Rozezní se tóny japonských bubnů Kodo, skladba, ke které se po letech vrátil a která Březinovi připomíná mládí. Tehdy se psal rok 2011, on byl velkým talentem světového krasobruslení a na mistrovství světa v Nice s ní skončil dokonce druhý v krátkém programu.

Roky následující, to byla léta hledání cesty i trenérů, občasného nacházení, ale spíše pádů a tápání, proč neumí v závodech prodat to, co umí v tréninku.

Fotogalerie

Ale tentokrát mu to jde!

Čtverný salchow na úvod jízdy je vydařený, navíc v kombinaci s dvojitým toeloopem. Konečně. Tolikrát jej právě tento skok v minulosti potopil. A takhle ho dělám v tréninku, zaraduje se, když jej zvládne.

Bubny jej ženou dál. Ano, vybral si je také proto, že olympiáda se koná ve východní Asii. Zároveň však přiznává, že k japonské kultuře má blízko. Letos při závodech v Ósace zůstal v Japonsku celý týden, udělal si s místní průvodkyní i výlet do císařského Kjóta.

„Mám moc rád japonské památky, kulturu i lidi,“ vysvětluje. „Jsou tak milí a navzájem si pomáhají. Mohu se zeptat kohokoliv a oni vždycky pomohou. Strašně rád tam jezdím.“

Spousta zelené, žádná červená

Zdařilý čtverný skok jej uklidnil. Zbytek jízdy bruslí bez napětí, s klidem v hlavě a lehkostí v pohybu. Tak jako za mlada, pomyslí si.

Trojitý axel. Potom piruety. Trojitý flip. Splněno na jedničku. Má odskákáno. Na monitoru svítí zelená světýlka na znamení, že za své prvky dostává od rozhodčích bonusové plusové hodnoty. Žádná minusová červená.

Publikum se bubnů chytá a roztleskává se. „To byl cíl: zaujmout je, aby se do jízdy vžili,“ podotkne Březina. „Přitom na takovou klasickou asijskou hudbu zatím nikdo jiný nejezdil. Jen Juzuru Hanju má ve volné jízdě pasáže z nějakého japonského filmu.“

Kdysi, když hledal vhodnou hudbu ke svému krátkému programu, nemohl objevit žádnou, která by mu alespoň trochu pomohla předvést na ledu bruslařské umění tak, jak si představoval.

Až za ním přišel jeho otec - trenér s cédéčkem s hudbou Kodo a řekl mu: „Tady máš.“ Pustil si ji a měl jasno.

Český krasobruslař Michal Březina v krátkém programu v olympijském závodě.
Český krasobruslař Michal Březina v krátkém programu v olympijském závodě.

Tak dál. Kroková pasáž, poslední pirueta. A na samém konci programu spokojeně vymrštěná paže nad hlavu. Povedlo se. Už na mistrovství Evropy chtěl předvést takhle vydařenou jízdu, měl ji důkladně natrénovanou, jenomže... Tehdy ještě příliš bláznil.

„Místo Rafaela tam byla se mnou jeho manželka Vera. I ona je dobrá trenérka, ale v uklidňování není až tak rázná jako Rafael,“ porovnává. 

Teď je celý rozradostněný, zatímco se s Arutunjananovými u hrazení objímá.

„Konečně všichni viděli, co dokážu jezdit v tréninku,“ povídá. Na tribuně, hned nad místem, kde čeká na známky, mu tleská i manželka Danielle, bývalá americká ledová tanečnice s izraelským paasem. Ve čtvrtek přicestovala, na poslední chvíli pro ni dokázal sehnat ubytování pouhých deset minut od haly.

8. den ZOH

Hlavní události

Kolik bodů mi teď asi rozhodčí dají?

Je jich 85,15. Nadšeně zvedne ruce. O takřka pět bodů si vylepšil maximum z této sezony. Hudba Kodo znovu účinkovala.

„Zajel jsem svůj druhý nejlepší kraťas v životě a právě na olympiádě,“ potěšeně oznamuje a připomíná. „Své nejvyšší body v kariéře jsem získal vždycky s tímhle programem. Nejprve tehdy v Nice, kde jich bylo ještě o tři více, a potom dneska tady.“

Pravda, mezi Nice 2011 a Pchjongčchangem 2018 letěl svět bruslí dopředu závratným tempem mnoha čtverných skoků. Těch na boj o medaile nyní potřebujete celou záplavu.

Ovšem Březina se raduje ze svého malého kroku vzhůru. Průběžně po svém vystoupení vede, na jízdu však čeká ještě sedmnáct bruslařů, kvalita se bude zvyšovat s každou další skupinou.

Ve znamení draků i kobry

„Tahle čistý program by mi ale mohl stačit na druhou nejsilnější rozjížďku pro volné jízdy, to by bylo hezké,“ přemítá a myslí na partu pro bruslaře od 7. do 12. místa.

Přichází do mixzóny k novinářům, na sobě stále kostým pro japonské rytmy, s vyobrazením dvou draků i kobry na černém pozadí.

Český krasobruslař Michal Březina v krátkém programu v olympijském závodě.

„Ten kostým je taky z roku 2011. Divím se, že se do něj pořád vejdu,“ povídá.

Na samém konci krátkých programů se nachází na deváté příčce pořadí. Tak vysoko po úvodní části soutěže na světovém fóru už pět let nebyl.

Na olympijské scéně vystupuje potřetí. Poprvé se ve Vancouveru 2010 stal mladým drakem, deroucím se vzhůru, pro nějž bylo desáté místo při debutu na hrách příslibem velkých věcí příštích.

V Soči 2014 skončil opět desátý, jenže po letech, kdy bojoval v první světové šestce, najednou cítil, že mu absolutní elita uniká.

A nyní? V Pchjongčchangu 2018?

„Chci zajet, aby si to lidé užili. Je jedno, jak skončím,“ naznačí vlastní filozofii. „Chci hlavně vědět, že jsem odvedl to nejlepší, co umím a nechal na ledu všechno. Když to tak bude, ten výsledek se dostaví.“

Skončit? Neskončit? V březnu uvidí

Zdánlivě je na konci kariéry. Ano, mohou to být jeho poslední hry, krasobruslaři, především ti sóloví, stárnou rychle. Navíc on trénuje v Kalifornii, manželka pracuje v New Yorku. Chtěli by být spolu častěji, ale je to složité.

Přesto jej Arutunjan přemlouvá, aby po hrách s kariérou nekončil. „Ještě jsi neprodal všechno, co jsi se poslední dobou naučil,“ opakovaně mu říká.

Co tedy udělá?

16.února 2018 v 05:08, příspěvek archivován: 16.února 2018 v 07:20

Není nad to mít trenéra psychologa. Michal Březina: Na rozjížďce jsem trochu bláznil Před jízdou si mě trenér zavolal a postavil mě do latě. A vyplatilo se. https://t.co/NrFO6FIKwS

„Až po březnovém mistrovství světa v Miláně se budu rozhodovat,“ odpoví.

V sobotu bude ve volné jízdě obhajovat svůj post v Top 10.  „Pojedu plnou volnou, se všemi prvky, jaké jezdím v tréninku, žádné taktizování,“ plánuje. Tedy i se dvěma čtvernými salchowy.

Pořadí kolem něj a především za ním je po krátkém programu nesmírně namačkané. Od sedmého Američana Adama Rippona k (až) sedmnáctému Američanu Nathanu Chenovi je ve výsledcích jen velmi malý rozdíl 5,52 bodů. Velké přesuny ve volné jízdě jsou očekávatelné.

„Bláznit se může všude, i ve volné,“ pousměje se Březina. „Ale já se budu snažit zajet tak jako dnes.“

Ještě jednou ukáže na mytologického draka na jeho hrudi. „Mám rád japonské samuraje, které bojují za svoji pravdu, dokud neumřou. Přesně tak chci zítra jet. Poteče krev.“

Autor:

Nejčtenější

Károlyi má cenu Mezinárodního olympijského výboru, gratuloval mu i Gott

Ombudsman Českého olympijského výboru Alexander Károlyi převzal ocenění...

Ombudsman Českého olympijského výboru (ČOV) Alexander Károlyi dnes převzal cenu Mezinárodního...

Najdete na iDNES.cz