"Bude to otázka počasí, protože stadión je opravdu kolosální a vítr může zařídit nejedno překvapení," usmíval se Bubka. Ukrajinec jako první pokořil šestimetrovou hranici a je jediný, kdo se přenesl přes 610. Má za sebou sedmiletou éru neporazitelnosti z let 1983 až 1990 a svoji nadvládu v tyčkařském sektoru stvrdil šesti tituly mistra světa.
"Jenom v olympijských letech mi pšenka nekvetla. Moje bilance z olympiád oproti ostatním soutěžím je zarážející," uznal šestatřicetiletý Bubka. "V roce 1984 jsem byl mladý a ve formě, ale na olympiádu jsem kvůli bojkotu nejel. Za čtyři roky jsem sice vyhrál, ale jen díky posledním pokusu. V dvaadevadesátém jsem prohrál jediný závod v sezóně a to právě na olympiádě. V roce 1996 jsem byl zraněn a letos znovu. Prostě problémy, problémy, problémy, a vždy v olympijském roce," kroutil hlavou Bubka.
Potvrdil zároveň, že v Sydney absolvuje poslední velký závod. Olympiáda ho ještě jednou zlákala odchod odložit, ale prý už nemá sílu bojovat s neustálými zraněními. "Olympijské hry jsou to nejlepší, co může sportovce potkat. Těším se, až budu zase na stadiónu a pokusím se být dobrý či nejlepší," hlásí atlet, kterého tři roky pronásledují nejrůznějšími zdravotními problémy. "Mým největším soupeřem bude mé tělo. Po třicítce už člověk mívá především potíže sám se sebou. Jen se nesmí vzdát a já budu ještě naposledy bojovat," slíbil Bubka.
