Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Byli na olympiádě, avšak nikdo z nich to netušil

Grenoble 1968. I zlatý skokan Jiří Raška chválil teplé kabáty dubeňáky z Kary Trutnov. | foto: Archiv Národního muzea

10 2010
Cigarety chutnají sladce a jak krásně hřeje whisky, když zvolna klouže do krku! Být náruživým kuřákem a pijanem má dekadentní kouzlo, ale není to přece jen málo na zaplnění celého života? Co dělat kromě flámů ještě, aby toho bylo víc?

A tak se stal Clas Thunberg pětinásobným olympijským vítězem. Ač s rychlobruslením začal teprve v osmnácti, stal se jedním z největších hrdinů prvních zimních her v Chamonix 1924.

Na příkladu Fina s přísnýma očima lze ilustrovat, jak se změnil olympijský svět od prvopočátků doteď. Amatéry, kteří si v nadsázce řečeno vyšli z baru zasportovat, vystřídali profesionálové se špičkovým zázemím a armádou pomocníků. Srovnávat dávnou minulost s dneškem je jako hledat podobnost mezi slumem a přepychovým palácem.

Olympijské retro

Jak vznikly zimní hry

Tak třeba finance: "Dej každý, co můžeš, třeba 1 Kč, ale dej každý!" prosil zoufale sekretář Československého olympijského výboru Josef Rössler-Ořovský na stránkách žurnálů a dobrá věc se podařila, z Wilsonova nádraží odjel 23. ledna 1924 vlak zdobený vlajkami a květinami do francouzského Chamonix vezoucí 29 sportovců, mezi nimiž nebyla jediná žena.

Ta výprava vlastně ani nejela na olympiádu. Pod úpatím majestátního Mont Blanku se konal Týden zimních sportů pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru. Novodobé letní hry sice běžely už od roku 1896 a o tři roky později navrhoval Ořovský uspořádání těch zimních v Krkonoších, ale ani o čtvrt století později v Chamonix o žádnou olympiádu nešlo.

Totiž šlo, jenže přihlížející ani sportovci to netušili: až na kongresu v Praze 1925 bylo dodatečně schváleno, že šlo o první zimní olympiádu.

Delegáti tak rozhodli proto, že Týden zimních sportů měl velkolepý úspěch, i když zprvu to vypadalo na propadák. Místo pro sporty na bruslích dlouho čechraly vlny rozlehlého jezera, až na poslední chvíli přišel mráz a soutěže zachránil.

Pro československé hokejisty by bylo asi lépe, kdyby zůstalo teplo, vyhnuli by se tím "slavnému" debaklu 0:30 s Kanadou. "Odnímání puku z hole provádějí Kanaďané způsobem přímo žonglérským, například hráč poklekne v jízdě a položí celou hůl na zem, takže puk přes hůl neprojde. Jeden goal dali dokonce tak, že v nejprudší jízdě hráč nabral puk na hůl jako tenisový míč na raketu a vnesl ho rovnou do goalu," líčil okolnosti drtivé porážky dobový tisk.

Mimochodem, v době, kdy můžete takřka v přímém přenosu sledovat každý pohyb kolena Nikoly Sudové v ortéze, zní takřka neuvěřitelně, že si lidé před 86 lety mohli o potupě číst 4. února, byť k ní došlo 28. ledna...

Ano, byl to zcela jiný svět. Na tehdejších hrách soupeřilo 258 sportovců z 16 zemí, ve Vancouveru má zápolit přes 2 500 sportovců z 90 států. V Chamonix zaplatilo spíš symbolické vstupné 10 004 diváků, na letošní akci bylo prodáno 1,7 milionu celkem drahých lístků.

Oficiálně se soutěžilo ve čtyřech olympijských sportech, nyní jich je patnáct. A Martina Sáblíková by na rozdíl od Clase Thunberga s prokouřenými plícemi nejspíš na zlato pomýšlet nemohla.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze