Změlík byl předvoj, Dvořák a Šebrle jsou následníci. "Už předtím nám kluci jako Martin Machura, Hrabáň nebo Valenta dali impulz," říká Tomáš Dvořák.
"Přiblížili se a překročili hranici 8000 bodů." Jenže to byli borci, kteří končívali ve druhé desítce vrcholných soutěží. Zato Robert Změlík vyhrál v roce 1992 olympiádu v Barceloně! Zahájil revoluci.
"Byl rychlostně odrazovým typem. Předtím byli desetibojaři spíš svalnatými obludami, vrhači. Teď vládnou ti rychlí. Změlík ukázal cestu," říká Fišer.
Trenér Zdeněk Váňa, člen sprinterské štafety na olympiádě v Římě 1960, potom nalezl vhodné typy: Dvořáka, dorosteneckého mistra republiky nad překážkami, a Šebrleho, mládežnického šampiona v dálce.
"Se Zdeňkem Váňou ovládl světový desetiboj člověk, který o něm dřív nic nevěděl. Ovšem vložil do něj, co věděl o sprintu a o rychlosti. A tím vyhrál."
Jenže co bude dál? Dvořáka ničí bolavá achilovka, možná skončí. Šebrlemu je třicet let, chce ještě vydržet do her v Pekingu. Také Rybu, šestého muže z mistrovství světa 2001, sužuje achilovka.
A mladí? Vymyká se jen dorostenec Patera. V osmnácti nasbíral 7360 bodů. "Jenže neumí oštěp. Pokračovatele v něm nevidím," tvrdí Dvořák. "Po Romanovi už žádné pokračování nebude. Desetiboj u nás půjde zase do kopru. Žádná škola, žádné výsledky," sýčkuje.
Dále čtěte: Desetibojař Šebrle má olympijské zlato!
 OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ. Zahalen do české vlajky si Roman Šebrle vychutnával obrovský úspěch. |
