Pětinásobný mistr republiky zažil v posledních dvou letech zásadní životní zvrat. Máš rakovinu varlat, oznámili mu v létě 2010 onkologové. A jemu se zhroutil svět. "V první chvíli jde vše stranou a řešíte, jak dlouho budete ještě žít," vzpomínal Koukal.
Jenže on svůj boj nevzdal a začal po vzoru slavného cyklisty Lance Armstronga s nemocí bojovat. Hned druhý den po diagnóze se rozhodl: Zvládnu to. Lékaři totiž nemoc odhalili včas. "A já si řekl, že když to překonali jiní, já to dokážu taky," říkal šestadvacetiletý borec.
Čeští vlajkonoši na LOHAtlanta 1996: Václav Chalupa, veslování |
Tříměsíční chemoterapie ho srazila do kolen, nebyl schopný vyjít schody do prvního patra. "Moc mi v návratu pomohl právě sport," připomněl Koukal.
Rakovinu porazil a letos se mu splnil olympijský sen, úspěšně se kvalifikoval do soutěží pod pěti kruhy. "Před dvěma lety bych byl rád, kdybych mohl vůbec sportovat," ohlížel se. "Že pojedu do Londýna, to bych tehdy nevěřil."
Když už se na největší sportovní svátek roku probil, nemá v plánu jen účast. Jeho snem je účast ve čtvrtfinále. "To je můj sen," plánoval. "Na druhou stranu od čtvrtfinále jsou už medaile na dosah ruky. Kdybych ji odtamtud přivezl, to už by ten můj příběh byl opravdu hodně americký. Ale jak jsem se už přesvědčil, stát se může opravdu všechno."
Jeden olympijský úspěch může Koukal slavit s předstihem ještě před odjezdem do Británie - při své druhé účasti na hrách se mu dostalo pocty nést českou vlajku při zahajovacím ceremoniálu.
"Na Olympiádě dětí a mládeže už jsem vlajku za Jihomoravský kraj nesl," prozradil badmintonový čahoun. "Kamarádi mi tehdy z legrace říkali, že jsem si to nacvičil na olympiádu do Londýna. To ještě netušili, že se strefili. Je to velký happy end. A taky ohromná pocta."
