Zlomená hůlka
Ze 13 členů realizačního týmu bude podél trati rozmístěno šest, zhruba na každých 500 metrech okruhu. "Pod každým kritickým sjezdem chceme mít člověka," říká kouč Ondřej Rybář. Pro většinu z nich má náhradní hůlky každého startujícího reprezentanta. "Jen někteří dostanou relativně podobné hůlky v rozpětí tak tří centimetrů. Je lepší dojet půl kilometru s kratší hůlkou k někomu se správnou než nemít žádnou." Rybář je navíc přesvědčen, že v případě nouze zafunguje mezinárodní solidarita. "Stejně bychom se chovali i my. Jakmile vidím, že zlomil hůlku někdo z jiného týmu, dám mu náhradní."
Zlomená lyže
Rovněž rezervní lyže vezmou čeští pomocníci na svá stanoviště. "S jejich výměnou to však je složitější, ne každý závodník bude mít na každém postu svoji náhradní lyži. Ale umíme si předat informace vysílačkami tak, aby se ten, kdo ji má u sebe, mohl co nejvíc přiblížit postiženému."
Závada na zbrani
Při poháru v Anterselvě zničil naděje Gabriely Soukalové poškozený závěr malorážky. "Taková věc se nám přihodila asi třikrát za pět let," počítá Rybář. V Anterselvě se navíc šroub zlomil v místě, kde to nebylo možné pouhým okem odhalit.
"Chybou pak bylo, že Gábina odjela na střelnici ke stojanu pro náhradní zbraň. Měla jet na podložku a zvednout ruku. Trenér potom musí zabezpečit, aby jí rozhodčí hned přinesl náhradní zbraň."
Proto kouč nyní provedl školení, jak se správně zachovat. Každý tým může mít na střelnici dvě náhradní zbraně, pro leváky i praváky. "Ale jsou to univerzálky, nastřelené na všechny. Rizikem je, že si na nich musíte docvakávat."
Těsně před odletem na hry nechal navíc Rybář vyrobit pro Soukalovou a Moravce na míru rezervní pažby, kdyby je při tréninku zlámali. "A pro ostatní mám univerzální náhradní pažbu, co nejpodobnější jejich speciálním úchopům – ještě 29. ledna jsem ji vyzvedával."
Upadlý či zničený řemen od zbraně
Takřka bezvýchodná situace, jak ukázal v Anterselvě případ Rusa Ustjugova. "Máte právo nést zbraň v ruce. Jenže pokud nejste blízko od střelnice, bude vaše časová ztráta taková, že závod pro vás v podstatě skončil."
Promazání
Také tento problém Čechy postihl v Anterselvě, při chumelenici v mužské štafetě. "Jak jindy servis chválíme, tam zasloužil pokárat. Reakce na změnu počasí nepřišla žádná," říká kouč. Poučili se tak, že tři servismani nebudou v Soči zapojeni u trati, ale zůstanou v buňkách, aby mohli do poslední chvíle řešit správnou "mázu" pro později startující biatlonisty.
Dehydratace během závodu
Pitný režim si musí závodníci hlídat po celý den. Kalíšky s iontovými nápoji jsou pro ně připraveny na občerstvovacích stanicích. "Je to o pocitu v ústech. Když ucítí, že jim kůže vysychá, musí si loknout, sliznice se zavodní a jede se jim lépe."
Rozmary počasí
Před čtyřmi lety znehodnotily soutěže na hrách ve Vancouveru. Letos při pohárech zažili mlhu, déšť i vítr a tvrdí: "Nic už nás nemůže překvapit." Tým disponuje vlastní meteorologickou stanicí, měřící teplotu sněhu, tlak i vlhkost. V dlouhodobých předpovědích věří nejvíce norskému serveru yr.no. "Podle něj se většinou trefujeme při nasazování do skupin den před závodem."
Zapomnětlivá Soukalová
"To nám zatím nosí štěstí," vtipkuje Rybář. Biatlonistka tu a tam odnese cizí lyže, zapomene číslo nebo sebe sama, přesto vítězí. "V Soči mě bude hlídat Jitka Landová," říká ona. Rybář se pousměje: "Když dělá holka holce bodyguarda, nemusí to být to pravé. Ale my si Gábinu ohlídáme."
