Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Chalupa poletí na čtvrtou olympiádu

25 2000
R a č i c e - "Tak jdem na ně," řekne nahlas Václav Chalupa. Kolem nikdo nestojí. Skifař mluví ke své lodi. A poplácá ji. Po závodě se stává, že znovu pohladí rukou její hladký štíhlý bok a řekne: "Tak se nám to povedlo." Teď upíná každou hodinu, každý den a jako vždy všechno své jsoucno k tomu, aby tohle mohl říci své lodi i na olympijských hrách. V té době už bude mít lodě dvě. Výrobce jeho australského skifu mu totiž vyrábí přesnou kopii, se stejnou délkou kolejniček, krakorců i velikostí nohavek, a firma ji dopraví na své náklady přímo do Sydney. Jen do ní přesednout. „Odpadnou problémy s dopravou, a navíc to olympijský výbor nebude stát ani korunu," libuje si Chalupa.

Rodina, dům, veslařský kanál. To je trojúhelník života Václava Chalupy. Klíč k němu je prostý: tréninkovým centrem je jeho dům, který před šesti lety v Račicích koupil. Na kole je v loděnici u kanálu za pět minut. Bydlíval i v pražském bytě, poslední dva roky zůstává s rodinou v Račicích nepřetržitě. "Manželka Alice se dávno přizpůsobila a syn Vašík nic jiného nezná, teď tady půjde do školy." Moc času na krášlení rodinného sídla nezůstává. "Jsme rádi, že posekáme trávu, ostříháme keře a zameteme dvůr."

Chalupa, v Soulu neznámý veslař na čtyřce, v Barceloně druhý, v Atlantě pátý, poletí na svou čtvrtou olympiádu. Poprvé jako jediný veslař, jiné lodě se neprosadily. Zůstává praporečníkem klesajícího veslařského korábu minulých slavných generací. "Je mi z toho smutno. Začal jsem se až trápit myšlenkou, teď to všechno visí na mně. Ale potlačil jsem tyhle obavy, svazovaly by mě. A stejně se nechodím dívat na závody, nerad se rozptyluji. Když se vžiju do závodu jiného, stojí mě to psychické síly, mohl bych se vybít."

 Dobře ovšem ví, že jak v Sydney dopadne, tak lidé budou pohlížet na veslování. Navykl si žít se svým trenérem ve vlastním, dosti uzavřeném prostředí. "Se Zdeňkem jsme se dávno osamostatnili." "Žijeme v jakémsi mikrosvětě," říká Zdeněk Pecka, ředitel Sportcentra Račice, trenér už jen dobrovolný. "Nejen v tréninku, závodech, ale také ve věcech, které vytvářejí životní pohodu. Pokouším se Vaška chránit před vnějším světem." Dvaatřicetiletý Chalupa je výjimečným zjevem, už jedenáct let se drží ve světové špičce. Jednou stříbrný na olympijských hrách, čtyřikrát na mistrovstvích světa. Ale nikdy zlatý. Nikdy šampion.

"To, jak mu to někteří lidé připomínají, jak o nedosažitelném prvenství píše tisk, může na něj přece jen neblaze působit," domnívá se předseda veslařského svazu Jiří Kejval, sám kdysi skifař. "Má ovšem tvrdé zdravé jádro, pokládám jej za jednoho z nejodolnějších sportovců světa." Že nikdy dosud neudělal ten poslední krok, s touhle myšlenkou se naučil žít. Příliš si to nepřipouští, aspoň to tvrdí.

"Dost lidí mi říká, buď už také jednou první, a přejí mi to ze srdce. Pro ty, nejen pro sebe, bych to někdy dokázal rád." Letos vyhrál Světový pohár, získal v něm celkově osmnáct bodů. Za jeden bod, tak to stanovila FISA, sto padesát švýcarských franků. Dvaašedesát tisíc korun, to je prémiový zisk světového skifaře za tento rok. Dost na to, aby jeden z nejbytostnějších profesionálů, co jich máme, mohl prohlašovat, že žije jako amatér. Neříká to, poněvadž na to nemyslí.

Novozélanďan Waddell, Kanaďan Porter, Švýcar Müller neujíždějí letos Chalupovi o mnoho záseků. Není už tak zranitelný na prvním kilometru, kdy ztrácel až dvaapůl vteřiny. "Vašek stále není opotřebován, není psychicky unaven. A v takovém stavu dosahují veslaři po třicítce vysoké výkonnosti," míní trenér Pecka. 27. srpna, tři týdny před olympijským závodem, letí Chalupa do Sydney. "To je tak akorát, až třetí týden se cítím plně aklimatizován." Zná to dobře, loni pobýval v Austrálii dva měsíce s celou rodinou.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze