Není jasné, kdy se CAS bude touto záležitostí zabývat.
Podle agentury AFP odvolání proti mezinárodní atletické federaci (IAAF) a Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) arbitráž zaregistrovala počátkem dubna. „Zatím nebyl pro tento případ stanoven žádný termín slyšení,“ uvedla arbitráž.
Ženská padesátka je v programu atletických šampionátů až od mistrovství světa 2017 v Londýně. Tam na maratonské distanci startovalo sedm chodkyň a došly čtyři. Na loňském mistrovství Evropy v Berlíně se jich na start postavilo devatenáct a čtrnáct se dostalo do cíle. Oba tituly získala Portugalka Henriquesová. Letos v březnu se Číňanka Liou Chung jako první žena dostala pod čtyři hodiny, světový rekord vylepšila na 3:59:15.
Atletická federace IAAF se loni snažila dostat ženskou padesátku do olympijského programu, ale neuspěla. Harmonogram her v Tokiu byl dokončen v červnu 2017, tedy před srpnovou premiérou této disciplíny na MS.
Na stranu chodkyň se začátkem dubna postavil americký právník Paul DeMeester, který považuje absenci padesátky za diskriminační. Podle něj to odporuje olympijské chartě a ženská padesátka měla být na olympiádách už od Pekingu 2008. Navrhl, aby ženy absolvovaly trať společně s muži, pouze by měly samostatnou klasifikaci. Do programu her by tak žádný nový závod nepřibyl.
Právník upozornil, že rozdíly mezi světovými rekordy na chodecké padesátce jsou obdobné jako při maratonu. Mužské maximum drží výkonem 3:32:33 Francouz Yohan Diniz.
Pokud by ženská chodecká padesátka nebyla dodatečně zařazena na OH v Tokiu, další šanci pod pěti kruhy už by atletky dostat nemusely. Rada IAAF totiž podpořila změny navržené chodeckou komisí, které počítají s vyřazením padesátky z programu vrcholných světových akcí po roce 2020. Přední světoví chodci včetně olympijského šampiona z Ria Slováka Mateje Tótha proti tomu protestují.
