"Poté, co mě dvě olympiády minuly, to pro mě byla obrovská satisfakce," radoval se Libor Capalini. V Atlantě v roce 1996 byl jen jako náhradník, o závod v Sydney jej připravilo zranění, takže do Atén přijel jako jedenatřicetiletý nováček. "Jsem rád, že první olympiáda je hned s medailí."
Libor Capalini byl letos na mistrovství světa v Moskvě třetí a zisk medaile si stanovil za cíl i pro Atény. Po dvou disciplínách se však se svým plánem už začínal loučit.
"Šerm jsem hodně pokazil," uznává voják s povolání s hodností nadporučík. Z 31 soubojů kordem jich sedmnáct prohrál a v celkovém pořadí se propadl na osmnácté místo.
Měl štěstí, že v olympijském závodě chybovali i další. "Tolik chyb se v pětiboji často nevidí," řekl.
Plavání mu pomohlo k posunu na sedmé místo a další soupeře mu z cesty odsunul parkur. "Nebylo to o štěstí nebo o smůle, měl jsem koně jako každý jiný," tvrdí bronzový medailista. "Taky jsem tam udělal chybu, jízda mohla být i lepší."
Parkuroví koně vůbec neposlouchali do té doby druhého Poláka Horbacze a čtvrtého Rusa Sabirchuzina. Capalini však je přesvědčen, že chyba byl v jezdci: "Nebyli tady lehko zvladatelní koně, ale jet se s nimi dalo. Při parkuru se poznalo, kdo má kolik naježděno.
Do běhu startoval společně s litevským mistrem světa Zadněprovskisem z páté pozice a s jasným cílem zaútočit na medaili. "Věděl jsem, že mám na medaili, ale tušil jsem, že to bude ještě hodně těžké," přiznává.
Společně s Litevcem se rychle propracovali na dvě medailová místa, která si hlídali. "Už jsem věděl, že to je čistě v mých rukou. Čekal jsem útok zezadu, ale nikdo nás nehonil. V závěru jsem věděl, že na Zadněprovskise mít nebudu. Bronz je tedy maximum, co jsem tady mohl dosáhnout."
 Americký pětibojař Chad Senior (vlevo) se raduje z vítězství v šermu nad českým reprezentantem Liborem Capalinim. |
