Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Čínský olympijský úkol je splněn. Ale ne docela

Tan Lin (Čína), badminton - Vítěz olympijské soutěže v badmintonu Tan Lin (Čína). | foto: Reuters

21 2008
Peking (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - V kanceláři Čínského olympijského výboru v hlavním tiskovém středisku je nástěnka, na níž denně přibývají fotografie čínských olympijských vítězů her v Pekingu. Nástěnka je už plná, nejspíš bude zapotřebí další.

Zlaté šílenství pohltilo zemi.

Už včera, pět dnů před koncem her, však její olympionici mohli prohlásit: Splnili jsme úkol komunistické strany.

Poté, co se z Atén 2004 vrátili s 20 zlatými medailemi, strana a vláda totiž vyhlásily "Strategii 45 zlatých medailí pro hry v Pekingu".

Taekwondistka Wu Ťing-jü byla včera tou šťastnou. Ona vybojovala 45. zlatou medaili Číny na této olympiádě.

Zbývá však ještě druhý úkol. Sice neveřejný, přesto všemi funkcionáři požadovaný: vyhrát hodnocení zemí. "Přichystáme krutou porážku USA," předvídal deník Beijing Times. Nyní se prognóza stává realitou. Čína – USA 45:26, to je průběžné "zlaté" skóre.

Jsou to historické hry. Peking je jevištěm zásadního obratu poměru sil ve světu sportu.

Jak to Čína dokázala?

Využila obrovský lidský potenciál, státem řízený systém sportu a prakticky neomezené finanční prostředky. Zvolila vhodnou strategii rozvoje "malých sportů". A vše podtrhla ukrutnou tréninkovou dřinou.

Továrny na zlato

Komunističtí lídři už v 80. letech okopírovali model rozvoje sportu ze Sovětského svazu, později si přizvali na pomoc i experty z bývalé NDR. Nyní podle odhadů vychovává Čína pod dohledem Všeobecné sportovní správy šest milionů (!) mladých atletů.

Spojené státy nadále ovládají velké sporty: plavání (12 zlatých) i atletiku. Čína ale sbírá jak na běžícím pásu tituly v menších sportech – i v těch, které v zemi hynuly na pokraji zájmu, jako ještě nedávno veslování či kanoistika.

Číňané ovládli i sportovní gymnastiku, jeden z tria nejsledovanějších sportů na hrách. Z ní mají 9 zlatých, v soutěži mužů dokonce 7 z 8 možných. A jinak? Vzpírání 8 zlatých, skoky do vody 6 (zatím všechny soutěže), střelba 5, judo a badminton po 3, skoky na trampolíně 2...

Sportovci tu vyrůstají v internátech, odtrženi od okolního světa i vlastní rodiny. Jedním z takových středisek je Tuo-Pa ve výšce 2 365 metrů, přezdívané "továrna na zlaté medailisty". Vzniklo z armádního skladiště a za 20 let spolykalo v přepočtu 5 miliard korun.

Evropan si neumí představit, čím na takových místech čínští sportovci procházejí. Holčička Čcheng-Fej nastoupila do sportovní školy ve Wu-chanu. Prosila rodiče, aby ji odvezli domů. "Řekli jsme jí, ať vydrží, protože jsme do ní tolik investovali a žili jsme tak chudě," líčí matka.

Dnes je Čcheng-Fej kapitánkou zlatého družstva čínských gymnastek na hrách v Pekingu.

Bez dopingu?

Že za čínskými úspěchy v Pekingu stojí i doping? Pryč je doba, kdy v roce 1994 musela Čína kvůli dopingu vrátit 23 zlatých medailí z Asijských her.

"To je minulost," tvrdí dnešní lídři. Od roku 2004 trestají vlastní provinilce doživotním zákazem činnosti. "To je důkaz, že antidopingový program u nás funguje dobře," tvrdil Čao Ťien, šéf antidopingové agentury poté, co před olympiádou sám oznámil pozitivní test předního vzpěrače Luo Menga a plavce Ou-jang Kchun-pchenga.

Suverénní a neposkvrněný má být čínský triumf v Pekingu. Nejbližší čtyři dny ho mají orazítkovat.

. Číňané oslabují vlast při honbě za zlatým snem


Peking (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) 

Ač jsou z Číny, stojí v cestě čínské touze opanovat sportovní svět. Jako trenéři v táboře největšího "nepřítele" – USA. "Sport je globální. My můžeme potřebovat pomoc od cizích zemí a na oplátku jim ji nabídnout," řekl Wej Ťi-čung, výkonný prezident Mezinárodní volejbalové federace.


Zářným případem budiž Lang Pching. Slavná volejbalistka získala s Čínou olympijské zlato jako hráčka zvaná "Železné kladivo", v roli trenérky ji dovedla ke stříbru. Doma v Pekingu je hvězdou, symbolem patriotismu, úspěchu.


Však také řadě lidí zatloukla do srdce klín, když před třemi lety vzala místo u reprezentace USA.
"Nebylo to snadné rozhodnutí. Kdyby bylo moc lidí proti, nabídku bych nepřijala. Nechtěla jsem si způsobovat tolik problémů," líčila.


Americké hráčky jí říkají Jenny, ale i Číňané ji pořád zbožňují. "Cítím se tu jako doma, vždyť jsem v téhle hale hrála tolikrát. Doufám, že tu na mě budou pyšní, přivezla jsem skvělý tým," řekla 47letá trenérka.


Jak Číňanka porazila Čínu


Za zády má pokaždé dav hlučných fanoušků, zvlášť ve skupině v souboji s Čínou, který USA vyhrály 3:2 na sety, to byl řev. I na něj ovšem trenérka "své" hráčky chystala.
"Je skvělá. Nechávala nás trénovat s reproduktory s křikem lidí. Nakonec jsme na kurtu řvaly víc my. Musely jsme křik proměnit v energii," líčila Kimberly Glassová.


Trenérka se emocemi okolo zviklat nenechá. Výraz nezmění. "Vůbec nedokážu číst v její mysli. Má pořád vážnou tvář," popisovala další hráčka Logan Tomová. Je tvrdá k hráčkám i k sobě. "Dám si deset minut přestávky, odpočinu si a pak pojedeme dál," linkuje si po zápase rozbor dalšího soupeře.


Na dnešek se musela nachystat na semifinále s Kubou. Čína se utká s Brazílií. A pak? Postaví se Lang Pching coby trenérka USA rodné Číně i ve finále? To Čchiao Liang už má na hrách trenérská martyria povzbuzování a utěšování za sebou. Muž, jehož jméno si americká gymnastka Shawn Johnsonová nechala vytetovat na ruku, ji dovedl ke zlatu na kladině.


"Za poslední dva roky ji vynesl na světová pódia," uznal Lu Šan-čen, jeho čínský protějšek. "Bedlivě ho sledujeme." Liang, jemuž se v USA říká Chow, odešel za moře v roce 1993 za univerzitním  stipendiem. Z Johnsonové vytvořil světovou šampionku ve víceboji, naučil ji kombinovat čínskou techniku s americkou výbušností a silou. Proměnil ji v optimistku. "Říkám jí, že největší soupeřkou je sama sobě." V úterý Johnsonová tuhle sokyni porazila.

Barbora Žehanová

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze