Velký sál, desítky reportérů, otázky v angličtině, italštině i španělštině. Představuje se Peter Sagan, nejpopulárnější slovenský sportovec současnosti.
Tentokrát si na olympiádě nevybral silniční klání, v němž je mistrem světa. Pustí se do terénu. Ani on sám netuší, jak jeho pokus dopadne.
Ale kdo by se odvážil podceňovat chlapa, z něhož na kole tak často srší neskutečná energie?
Nelitujete své volby po silničním triumfu klasikáře Van Avermaeta?
Ne, nespletl jsem se. Rozhodl jsem se už v lednu. Překvapilo mě, že vyhrál Van Avermaet. Měl taky štěstí, protože třeba Nibali upadl a zranil se. Ale zlatá medaile mu zůstane na celý život, což je krása.
Víte, že poblíž trati pro horská kola včera hořelo? Co byste o ní řekl?
O požáru jsem jenom četl. Nevím, jakou natropil škodu. Trať jsem zatím viděl jen na videu. Zdá se celkem rychlá a v některých pasážích technická. Víc uvidím na středečním tréninku.
Minulý týden jste vyhrál závody v americkém státě Wyoming. Povzbudila vás vítězství?
Po Tour de France jsem si trochu odpočinul a pak se začal připravovat ve vysokohorském prostředí v Park City. Znám tam tratě i silnice, které jsou pro trénink skvělé. Cítím se tam jako doma. V Americe to sice nebyly super závody, ale teď už jich moc nenajdete. Nemohl jsem přijet na olympiádu bez jediného startu. To by bylo špatné.
Kdysi jste byl v terénu velmi úspěšný. V jaký výsledek v Riu doufáte?
Nedoufám radši v nic. Věřím, že to bude dobré, i když jsem na horském kole nezávodil skoro sedm let. Vždycky mě to na něm bavilo. Od té doby se spousta věcí změnila, včetně soupeřů. Ale chci si to zkusit. V největším závodě na světě odevzdám, co ve mně je.
Co pro vás znamená olympiáda?
Je to výjimečná akce. Sledoval jsem ji už jako kluk u televize. Pak jsem závodil v Londýně na silnici. Tady jsem teprve druhý den. Je tu hodně bezpečnostních kontrol u vchodů, ale to je dobře. Mimochodem už v Londýně jsem chtěl jet na horském kole, ale Slovensko nemělo zajištěné místo, takže to nešlo. I proto jsem se letos rozhodl takhle.
Byl to váš sen?
Přesně tak. Na silnici jsem mistr světa, vyhrál jsem pár závodů, teď mám svou příležitost na horském kole na olympiádě. A třeba si zazávodím i na té příští.
Je tahle disciplína techničtější než dřív?
Ano. A taky kratší. Když jsem jezdil, závodili chlapi okolo dvou hodin, teď je to asi hodinu a půl. Uvidíme. Bude to rychlé. A co se technické stránky týče... Nemyslím si, že bych na tom byl špatně. Nejsem tu, abych prohrál. Můžu vyhrát. Jako všichni. Ale nejsem pod tlakem, že musím udělat nějaký výsledek.
Koho považujete za favority a proč?
Stačí sledovat závody Světového poháru. Takže mezi ně patří Nino Schurter. Pak Jaroslav Kulhavý, který v Londýně získal zlato. A Julien Absalon, ten zase několikrát vyhrál Světový pohár.
Stihli jste se tu s Kulhavým setkat?
Ano, narazili jsme se na sebe ve výtahu a chvíli poklábosili. Třeba se víc uvidíme v příštích dnech.
Protože v terénu běžně nezávodíte, na startu budete hluboko v poli. Jaká je to pro vás výzva?
Uvidíme, co s tím provedu. Musím rychle vypálit a pak ještě přidat. (směje se) Nikdo, ale vážně nikdo nemůže vědět, jak dopadnu. To je vtipné, ne?
