Už samotný fakt, že jste jako cyklistka pronikla do elitní české pětice, je pro vás dobrou vizitkou.
Když chcete uspět na olympiádě, musíte hodně trénovat, specializovat se jen na lyže a podřídit jim všechno. A já jsem na nich začala jezdit kvůli kolu, brala jsem je jako přípravu.
Do českého olympijského týmu jste se kvalifikovala na poslední chvíli na základě vašich vystoupení na nominačních závodech. Překvapila jste sama sebe?
Hodně, vůbec jsem s tím nepočítala. S tréninkem na sněhu jsem začala až v listopadu, takže času moc nebylo, což je znát. Kdybych přípravu zahájila trochu dřív, mohlo se dařit líp.
Teď jste v Salt Lake City. A za dva roky na letní olympijské hry?
Podívat se do Atén je můj sen. A v sezoně si ho pokusím splnit, jen se musím v bikeové rank listině cyklistů dostat na minimálně padesáté místo.
Hodně českých lyžařů se jízdě na horských kolech věnuje - Neumannová, Hanušová... Bauer má prý cyklistiku dokonce raději. V čem jsou si tyto sporty podobné a v čem se liší?
Rozhodně jsou oba fyzicky náročné, bikerské závody jsou delší, jezdí se dvě hodiny, zatímco ve stopě jste v cíli třeba za čtvrt, půl hodiny. Na lyžích se zapojují i ruce, takže tepově jsem možná výš. Na kolech rozhoduje síla nohou.
Co si víc užíváte?
Dramatičtější okamžiky se dají zažít na kole. Člověk si může vést výborně, ale najednou ho potká nějaký defekt a musí si pomoct sám, což je zajímavější. Pokud někdo jede rychlý závod na lyžích a nerupne, tak se i umístí dobře.
Které z obou odvětví je bližší vašemu srdci?
Mám ráda všechno, ani nevím.
Tak jinak, vyhovuje vám víc léto nebo zima?
Mám radši teplo. Na druhou stranu musím říct, že v Utahu je zima příjemná. Když je u nás dvacet pětadvacet stupňů pod nulou, člověk ani nevyleze ven, ale tady je sucho, nefouká, takže vám mrazivé počasí ani nepřijde. Jako kdyby bylo u nás mínus pět.
Jako byste pořád oscilovala mezi dvěma póly, ale nechtěla se přiklonit na žádnou stranu.
Jsem blíženec, takže je pro mě typické, že pořád zkouším vymýšlet něco nového. Kdybych se věnovala něčemu jednotvárnému, asi by mě to nebavilo, spíš by to byla strašná nuda.
Pořád něco nového. Učíte se ráda?
Začala jsem studovat dvě vysoké školy, nejdřív FTVS, jenomže jsem jí nemohla skloubit s lyžemi. A pak pedagogickou fakultu v Brně, kterou jsem zase nemohla skloubit s kolem. No, až se vyblbnu ve sportu, tak se možná ještě na nějakou školu vydám.
Poté, co se vrátíte z Utahu, schováte lyže do pytle a zase změníte prostředí?
Ano, týden nebo dva ještě polyžuju ve svém mateřském oddílu a pak se hned vydávám do Itále za teplem, kde začnu najíždět kilometry na kole.
