Po vydařených výměnách zatínal biceps. Vyskakoval ze židličky a křičel: „Brut. Jedeš! Pojď!!!“
Ze všech přihlížejících v lóži Kvitové na kurtu číslo jedna byl nejnápadnější. Ostatně jako vždycky.
Dobrá duše. Hecíř. Šprýmař. Nevyčerpatelný zdroj energie. David Vydra.
Když měla tenistka zmínit osoby, kterým nejvíc vděčí za podporu a pomoc, jako prvního jmenovala právě jeho.
Jak jste prožíval zápas o třetí místo?
Dneska jsem byl vnitřně nejvíc v klidu. Věřil jsem, že Petra na kurtu nechá úplně všechno. Pak už nemůžete dělat vůbec nic. Samozřejmě jsem jí fandil a hecoval, protože to potřebuje, ale uvnitř jsem byl v klidu.
Jak byste popsal její vzepětí po semifinálové porážce s Puigovou?
Zvedala se strašně těžko. Brečela asi půl hodiny. Pak mi řekla, že to prostě dneska dá.
Vydřela tu medaili vůlí?
Asi jo. Na začátku sezony prohlásila, že ji ze všeho nejvíc zajímá medaile z olympiády. Jsem na ni strašně hrdej, že to dokázala.
O čem její tažení v Riu svědčí?
Že má obrovský srdce, chlapi. Hrozně moc.
Oproti semifinále zvládla bitvu s Keysovou velmi dobře psychicky i takticky, že?
Věděla, že ji nemůže pustit do brejku. Že ona neskutečně servíruje a mlátí do toho. Nesměla se dostat dolů, pak by Američanka byla nehratelná.
Ve druhém setu povolila, ale na třetí se dala neskutečně dohromady. Čím to?
Byla strašná klika, že si na začátku po brejku podržela podání.
Jak na tom byla a je fyzicky?
Není na tom určitě špatně. Nechci tvrdit, že má fantastickou kondici. Ale tady rozhodla hlavně vůle a srdce. Při všech těch sr...kách, ve kterých byla - trenéři, partneři a tak dál - jsme my dva všechno podřizovali tomu, aby byla v Riu fyzicky připravená. Udělali jsme pro to všechno.
Co jste jí řekl, když jste se po utkání objali?
Dej mi pusu!
A dostal jste?
Dostal!
Jak byste popsal, co vlastně Petra dokázala?
Po placce z olympiády strašně moc toužila. Ona vzhlíží k legendám, které získaly zlato. To se jí nepovedlo. Ale i tak je medaile pro ni teď nejvíc. Ale třeba to zlatou zmákne v Tokiu 2020. Já věřím, že ještě bude hrát.
