V Číně získala bronz. První paralympijskou medaili. Byla šťastná, ale už musela myslet na jiné věci. Doma ji čekalo další vyšetření a na konci minulého týdne se dozvěděla, že bude muset podstoupit chemoterapii. Znovu...
V roce 1999 se vdávala. Hned druhý den hrála házenou za českobudějovickou Vltavu. Soupeřka ji při bránění zezadu popadla a otočila. Padla na zem a dlouho cítila bolest. Bylo jí 22 let.
Lékaři jí tvrdili, že bude za tři měsíce v pořádku. "Věřila jsem tomu rok a půl," vzpomíná. Skončila však na invalidním vozíku. Dolní polovinu těla má nehybnou.
Naučila se radovat z každého dne. Rozlévá kolem sebe sílu. "Ale nebojte. Taky mám chvíle, kdy se cítím na dně," předbíhá otázky. To se pak sebere a zmizí všem z očí. Uklidí se. "Nejčastěji někam odjedu autem a tak se vzpamatuju."
Dálkově studuje. V Olomouci na univerzitě se věnuje aplikované tělesné výchově a pedagogice.
Znovu začala sportovat, a na paralympiádě v Aténách dokonce vyhrála vrh koulí. První start, a hned zlato! Na slavnostním ceremoniálu jí tekly slzy štěstí.
Brzy však bylo všechno jinak. Slovinci protestovali, že do skupiny F 54 nepatří. A uspěli. O zlatou medaili tak přišla. Po přepočtu svého výkonu do kategorie F 55 byla najednou dvanáctá. A v disku jedenáctá.
Místo smutku se zapřela. Začala intenzivně trénovat. "Uznala jsem, že v té kategorii skutečně nemám co dělat."
Těžkým zkouškám však zdaleka nebyl konec. V době tvrdé přípravy na Peking jí lékaři oznámili, že má nádor na plicích. Podstoupila chemoterapii a přišla o vlasy. Po dalších prohlídkách se dozvěděla, že by měla jít na další proceduru. "To jsem odmítla. Chtěla jsem už pořádně trénovat na Peking," vysvětluje. Chtěla reprezentovat.
Začala loni v listopadu a od ledna dřela. Tréninky jí píše Miroslav Guzdek, otec oštěpaře z Třince. A trenérka Vlasta Hofmanová jí v přípravě pomáhala. "Často se mnou byl můj Pepa," připomněla manžela.
Někdy zabrala příprava i přes šest hodin denně. Volno měla jen v neděli.
Když šlo všechno, jak mělo, prodělal její muž v létě ve 37 letech infarkt. Další zkouška. Ale dal se dohromady a do Pekingu na necelé dva týdny přiletěl. "Kus té medaile mu určitě patří. Byl pro mě velkou oporou."
V Číně se soustředila na disk. Věděla, že Němka Bugennhagennová je k neporažení, čekalo se i stříbro domácí Wang Ting. Bronz však byl volný. Fesslová si jej zajistila posledním pokusem – 24,82 metru.
Teď žije v tvrdé realitě. "Ale chci tu být, tak pro to musím něco udělat," říká odhodlaně a znovu se usmívá. Žádná deprese.
