Vítr je na kanálu ve Schinias oblíbeným tématem debat. Když se zvedne od nedalekého moře, mají vodáci po závodech. Veslaři však nakonec zvládli své soutěže se jediným odkladem dotáhnout až do finálových jízd.
Zítra zde tento sport končí a v pondělí se do stejných vod místo vesel ponoří kanoistická a kajakářská pádla.
"Jen doufám, že to nebude podobné jako v Sydney, kde byla při veslařských soutěžích klidná hladinka, a když jsme jezdili my, tak se to pokazilo," napadá Martina Doktora, jemuž vítr před čtyřmi roky pokazil pokus o obhajobu dvou zlatých medailí z Atlanty 1996.
V Sydney se kvůli silnému větru a velkým vlnám málem nestihl závěrečný finálový blok naplánovaný na den, kdy měly hry končit. "Teď už jsou naše soutěže o den dřív, končit se má v sobotu a neděle zůstává jako rezerva," říká Doktor.
Na svoji první návštěvu do Schinias hodně spěchal, chtěl vidět finálovou jízdu veslaře Václava Chalupy. "Kvůli kontrolám u vchodu jsme to málem nestihli, ale nakonec jsem průzorem mezi tribunami viděl jeho dojezd do cíle."
Další program veslařských závodů už nesledoval a zamířil do loděnice. "Lodě tu už byly připravené, stačilo je vybalit, připravit, zvážit a šel jsem na vodu."
Zatím okusil jen vedlejší tréninkovou dráhu. "Je odspoda trochu zarostlá rostlinami, takže je voda trochu těžší," všiml si. Na závodní trati by však podobný problém nečeká.
Poslední přípravu před olympijskou regatou si Doktor naplánoval do chorvatského Záhřebu. Cílem bylo trénovat ve stejných klimatických podmínkách, jaké jsou v Řecku, ale v klidu.
A to vyšlo. "Měli jsme štěstí, že je sezona dovolených, a tak byl Záhřeb docela vylidněný. Ani na kanálu nejezdilo moc lidí, takže mi tam mohli vyjít vstříc a udělali jednu dráhu užší kanoistickou," pochvaluje si třicetiletý závodník. "Bylo to dobré a doufám, že mi to pomohlo."
V pátek před devátou hodinou večer dorazil do olympijské vesnice, kde bydlí až do nedělního stěhování blíž k závodní trati. První, koho zde potkal, byl jeho velký rival Andreas Dittmer z Německa, olympijský vítěz ze Sydney.
"Večer jsem jen vyšel pro vodu a po padesáti metrech proti mě běžel Dittmer," směje se Martin Doktor. "Tak jsem si říkal, že to je asi nějaké znamení. Jen nevím, jestli dobré nebo špatné."
