Od Jiránka dostal obraz, kde Bob jede s puškou na lyžích a volá: "Bobku, vstávej, jdem si pro medaili." Na oplátku dal Jiránkovi svůj plakát s poděkováním: "Mému pohádkovému tátovi."
| 10 nadějí MF DNES pro ZOH v Turíně 2006 |
Včera závodil v Hochfilzenu opět, ve Světovém poháru jel svoji parádní trať 20 kilometrů. Skončil dvaadvacátý, byl však spokojený. Zkraje sezony nikdy neatakoval přední příčky.
Jaký byl návrat na místo činu?
Hezky jsem si zavzpomínal. Supervýsledek jsem neočekával.
Co se vám ze zlatého závodu vybavilo nejdřív?
Čekání v cíli. Startoval jsem tehdy s číslem 17, favorité byli ještě na trati. Nevěřil jsem, že zůstanu první.
A vyšlo to. Přesto se objevily názory, že Dostál vyhrál náhodně. Nebojíte se, že případným neúspěchem na olympiádě jim nahrajete?
I náhodě musíte jít naproti, ne? Beru to střízlivě. Formu jsem na šampionátu měl, také v závodě s masovým startem jsem jel o medaili. A i kdyby se mi už nic nepovedlo, ten titul mi nikdo nevezme.
Dokázal jste ho i patřičně prodat?
Tak středně. Mám nějaké peníze a slíbenou oktávku. Předtím jsem jezdil škodovkou stodvacítkou...
Co znamená „nějaké“ peníze?
Řádově statisíce korun. Milion to není. A nebýt známých, neměl bych ani to. I mistr světa potřebuje tlačenku.
Zvlášť když český svaz biatlonu patří k těm chudším, že?
Asi jo. V Německu je to o něčem úplně jiném. Peníze, co my máme na celý rok pro mužský i ženský tým, tam má jediný reprezentant. Reklamních partnerů mají mraky, fanoušků taky. Až poběžíme o Vánocích tradiční závod dvojic na stadionu Schalke, přijde 50 tisíc diváků.
A co vy? Jste hrdinou aspoň u vás doma, ve vesnici Lučany nad Nisou? Máte v hospodě pivo zdarma?
Jsem spíš obyčejným vesničanem. I když naposledy mi pivo zaplatili kamarádi.
Nedávno jste vyprávěl, že váš roční syn pořád zlobí a rozčiluje se. Je tedy pravým opakem svého tatínka? Proč?
Já jsem prý jako malý kluk taky pořád řval.
Zato teď jste vyhlášený kliďas.
Jsem sangvinik, který se vyvinul do flegmatika. Možná i věkem, mám přece jen něco za sebou.
Také platíte za tréninkového poctivce. V den, kdy jste vyhrál na šampionátu, jste šel spát o půlnoci a v šest ráno jste už běhal.
(směje se) To abych se neválel v posteli a nemotaly se mi v hlavě emoce.
Tehdy jste slíbil, že pořádnou oslavu zlata uspořádáte až po sezoně. Byla?
Po pravdě řečeno, žádné velké ejchuchu se nekonalo.
Novou zimu jste začal ve třetí desítce Světového poháru. To však není nic zvláštního. Takže nejste nervózní?
Ne. Pravidelně se rozjíždím do sezony hůř. Tři roky po sobě se mi povedlo vyladit až na vrcholnou akci. Snad to ani tentokrát nezvořeme.
O čem tedy v Turíně sníte?
Chci se motat v první patnáctce. Medaile by byla bonus. Dostat se k ní je moc těžké.
Mistr světa se spokojí s první patnáctkou? Nebuďte tak skromný. Sebevědomí je ve sportu potřeba.
Vždyť já si věřím. Ale jsem realista. Biatlon je zrádný, vyhrát může čtyřicet lidí.
A psychika je klíčem k úspěchu, že? Zvlášť na střelnici.
Jasně, hlava je čaroděj. Když je v pohodě, všechno jde nahoru, střelba i běh.
Stále posloucháte před startem speciální uklidňující hudbu?
Pořád. Mám walkmana propojeného s brýlemi, které blikají, v uších slyším tlukot srdce. Tak se uklidňuju.
Zůstanete klidný, až v olympijském závodě 19 terčů sestřelíte a budete se chystat na ten poslední?
To tedy zůstanu! Protože ať ho trefím nebo ne, bude z toho skvělý výsledek.
|
Biatlonista má doma heslo: Udělej si sám Víte, že Roman Dostál je kutil k pohledání? Doma v Lučanech zahradničí, truhlaří, staví a montuje, zvládne pokrývačské práce. "Je vážně šikovný," chválí ho manželka Hana, pod dívčím jménem Rychterová biatlonová reprezentantka.
Zahradu, kterou mají do svahu, vyztužil Dostál 160 železnými pražci. "Ušil si na sebe bič, tahal se s nimi sám. Ale měl to místo posilování," povídá manželka. Nádavkem vyzdobil zahradu i obrovskými kameny. Stromy a keře vybíral ve spolupráci s profesionálním zahradníkem. "Přemýšleli a vyměřovali, jak budou vypadat, až vyrostou, aby byly co nejlépe sladěné. On je totiž Roman také hrozný puntičkář. Všechno musí mít dokonalé," prozrazuje Hana Dostálová. Sám postavil přístřešek na dříví, v létě zbudoval u domu zastřešený altánek. "Až budu na penzi, můžu tu grilovat a posedávat," plánuje. Měl ještě jeden sen: kachlová kamna. "Jenže architekt nám je zatrhl, protože na ně nemáme dost zpevněný strop," vypráví manželka. "Zahojil se tedy aspoň na krbu do altánku." Další plány? Že by mistr světa vykopal díru pro rodinný bazén? "Jenže co s tou svažující se zahradou? To bychom byli asi jediní na světě, kdo má bazén do kopce. Radši necháme víc trávy, ať má náš malej kde běhat," přemýšlí paní Dostálová. Láká ji však pozemek v sousedství, který je na prodej. "Hodilo by se nám garážové stání." S prémií za olympijskou medaili by si ho mohli pořídit. |
