Z osmi duelů v Sydney profesionálové z NBA pětkrát vyhráli rozdílem menším než 15 bodů, zatímco jejich předchůdci v letech 1992 a 1996 vyhrávali každý zápas minimálně o 22 a nejednou byl rozdíl i čtyřicetibodový. "Tato olympiáda ukázala, že úroveň mezinárodního basketbalu vzrostla víc, než jsou někteří ochotni připustit," konstatoval komisionář NBA David Stern.
Závěrečný zápas turnaje se svojí kvalitou nedal srovnat se semifinálovým duelem Američanů s Litvou, který byl předčasným finálem a vrcholem turnaje. Francouzský tým vedl pouze dvakrát v samotném úvodu - nejprve otevřel skóre a o chvíli později po dvou trestných hodech 7:6. V neurovnaném zápase, v němž rozhodčí odpískali dohromady 58 faulů, potom převzali iniciativu Američané a udržovali zhruba dvanáctibodové vedení.
V polovině druhé dvacetiminutovky se Francouzům začaly "zázračně" dařit trojky a překvapený favorit měl rázem jen čtyři body k dobru (76:72). "Můj tým si teprve v poločase uvědomil, že opravdu hraje finále olympiády. V tu chvíli pro nás zápas teprve začal," vysvětlil francouzský trenér Jean Pierre di Vincenzi.
Teprve za těsného stavu necelých pět minut před koncem předvedli Američané několik akcí hodných olympijských vítězů. Vrcholem byly smeče v podání Vince Cartera, který se s 13 body stal spolu s Rayem Allenem nejlepším střelcem svého týmu Ve francouzském dresu dal 19 bodů Laurent Sciarra. "Vůbec se nám nedařilo prosadit se vlastní hrou. Soupeři to tady vypozorovali a necítili se předem poraženi jako v minulých letech," poznamenal na adresu amerického týmu jeho rozehrávač Allan Houston.