Před věžákem německé výpravy "vrazí" pro změnu do Stephanie Beckertové, největší sokyně na dlouhých tratích. Němka se směje od ucha k uchu a kouč Petr Novák udiveně říká: "To nechápu, vždycky bývá uzavřená do sebe." Od jídelny přichází Japonka Hozumiová, poplácá Sáblíkovou po zádech.
Z balkonu na ně volají polští rychlobruslaři. Zatím je klid před bouří. Až 12. února vše vypukne.
Po čtyřech letech jste zpět na olympiádě. Tehdy jste byla zelenáčem, teď favoritkou. Jak se cítíte?
Příjemně. I když v noci na dnešek, ještě na soustředění v Calgary, jsem z toho nemohla usnout. Najednou mi došlo, že teď už opravdu letím do Vancouveru, že už nejde o žádné Calgary, ale o skutečné olympijské město. Začala jsem z toho být trochu nervózní. Ale líbí se mi tu. Což jsem dala najevo, hned jak jsem vystoupila z letadla.
Skákala jste radostí do vzduchu?
Kája (rychlobruslařka Karolína Erbanová) říkala, že ještě nikdy neviděla nikoho tak nadšeného jako mě. Začala jsem najednou anglicky říkat: It’s nice, it’s wonderful. Kája na mě koukala, jestli je mi dobře.
Prožívá snad olympiádu méně intenzivně?
To bych zase neřekla. Přijde na pokoj a vykřikne: Vidělas to? Třeba z jídelny byla teď úplně unesená. No co, já byla v Turíně ze začátku taky ze všeho vyjukaná.
A co potom, až Karolínu seznámíte s Jaromírem Jágrem, jejím idolem.
Budu muset být nablízku, protože jakmile jí Jágr řekne "Ahoj", tak se Kája z toho skácí. V Turíně jsem s ním byla ve fitku. A Židlickému a ostatním jsem tam ukazovala, jak brousím brusle. Divili se, jak na nich brzdím, když nemám žlábek.
Na vancouverský ovál máte z loňského MS zlaté vzpomínky. Můžete tedy říci, že vám vyhovuje?
Docela jo. Byl tehdy pomalý led, ale možná s ním něco provedli. Při kontrolních závodech tu jela Němka Anschützová patnáctistovku za 2:00, takže zase tak pomalý být nemůže.
Vaše záda už jsou zcela v pořádku?
Už se otočím i do strany, koukejte. V Calgary to chvíli nešlo.
A další klíčová otázka: nástrahy aklimatizace jste také přestála?
Jakž takž. Ale trvalo to! Až po 10 dnech problémy odezněly. Už přes den neusínám, sláva. Ani v letadle. Kája si totiž chtěla povídat.
Kolik jste toho předtím v Calgary najezdila?
Kilometry vám nepovím. Hodně jsme se zaměřili na rychlost, srovnala jsem si i techniku, která byla chvíli strašná. Ze začátku jako by po ledu jezdil někdo jiný.
Zbývá poslední týden do závodu na 3 000 metrů. Jaký bude? Dopřejete si i volno?
To jsme si vybrali dneska cestou do Vancouveru. (Kouč Novák vtipkuje: A předtím 14 dní v Calgary.) Sáblíková: Děláš si srandu? Já nemůžu po trénincích v Calgary ani chodit a on mi řekne tohle.
