Dřív mistryně světa, dnes ženy na rozcestí

23 2004
Atény - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Jedna postoupila, druhá vypadla. A obě plakaly. Někdejší mistryně světa, atletky Šárka Kašpárková a Pavla Hamáčková, prožily zvláštní sobotní večer. Pomalu končí kariéru.

Terezka fandí u televize

„Vrátila se mi do hlavy aténská atmosféra před sedmi lety. Nějak jsem to nezvládla,“ říkala Kašpárková.

Omlouvala se, že si musí utřít slzy. V roce 1997 na stejném stadionu doletěla pro zlato v trojskoku, o víkendu neskočila kvalifikační limit.

Nejdřív dvakrát přešlápla, pak se bála, aby měla aspoň jeden platný pokus. „Blikalo mi v hlavě Sydney,“ vzpomínala.

Rozběh pokazila, brzy se odrazila: 13,79, skončila až šestadvacátá.

Před čtyřmi lety na olympiádě třikrát přešlápla ve finále. V té době už byla těhotná, nevěděla o tom. Teď malá Terezka fandila doma u televize.

„Ona mi pak předvádí, co se naučila. Já musím být Terezka, tleskám a ona skáče jako já.“ Kašpárková se po porodu vrátila, ale už se nedostala do špičkové formy.

Byla zraněná, A-limit skočila na poslední chvíli. A v Aténách měla jediný platný pokus. Neřekla to definitivně, ale zřejmě to byl její poslední velký závod. „V mém klubu, v USK, mi naznačili, že bych ještě rok mohla vydržet. Já nevím, vidím to tak na jedno procento. Sport mě baví, ale musím zvážit, jestli mi to přináší víc kladů, nebo záporů.“

Kamarádi jí říkají: Skákej, dokud budeš nejlepší v republice. A to zatím třiatřicetiletá Kašpárková je.

Vyrytá čára bolesti

Tyčkařce Hamáčkové bylo teprve šestadvacet a už nejspíš říká sbohem.

Kvůli chronicky zraněné achilovce, ze které bolest přeskakuje do lýtka i kotníku. Rok pořádně netrénovala, jen jezdila na kole, na bruslích a plavala.

Tyč vzala do ruky párkrát, v každém kroku cítila píchnutí. „Byla jsem na sebe tvrdá, zakázala si bolest. Proto to se mnou tak zacloumalo,“ říkala.

Na druhý pokus v sobotu přeletěla laťku ve výšce 445 centimetrů.

Chvilku jen koukala do nebe, pak si sedla na zem a rozbrečela se. Nebyla k utišení. „Muselo to ze mě ven. Byl to obrovský příval emocí.“

Plakala snad deset minut, v slzách o sobě vyprávěla i půlhodinu poté. „Mám v hlavě vyrytou čáru bolesti, neudržím jediný krok na špičce. Ale teď si to užívám. Budu si vytahovat triko jako Maurice Greene, protože závodit umím,“ usmála se Hamáčková mezi slzami.

Pokud se její noha nezlepší, skončí. Je na to připravená.

Autor:

Nejčtenější

Károlyi má cenu Mezinárodního olympijského výboru, gratuloval mu i Gott

Ombudsman Českého olympijského výboru Alexander Károlyi převzal ocenění...

Ombudsman Českého olympijského výboru (ČOV) Alexander Károlyi dnes převzal cenu Mezinárodního...

Další z rubriky

Měli blízko, medaile nezískali. Proč?


Praha Jediné umístění dokáže ve sportu spustit takový vodopád slz. Čtvrtá příčka. Ani druhá, dokonce ani...

Největší vítězové umlčeli válku


Atény Nezískali medaili, přesto jsou vůbec největšími hrdiny her. Podařilo se jim mnohem víc, takřka...

Šestý muž z Atén na Peking nemyslí


Plzeň Nepózoval fotografům, zůstal ve stínu bronzového kolegy Libora Capaliniho. Ale uvnitř cítí...

Najdete na iDNES.cz