Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Dvořák si dal ve výhni pudink, trenéři piva

25 2004
Atény - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Dvě disciplíny v aténské výhni. Láme se desetiboj. A slunce spaluje. Šéftrenér Václav Fišer nese na tribunu plato se šesti pivy, rozdává je, vtipkuje: „Jedno bych měl poslat dolů Romanovi.“ Tomáš Dvořák si otevře čokoládový pudink. „Jedu, Šebi,“ zakřičí.

Z hloučku českých fanoušků zní skandování: „Roman, Roman.“ Šebrle hází první pokus diskem. „Letí, letí,“ volá Dvořák. „Jo!“ vykřikne kouč Dalibor Kupka.

Výkon 48,72 je desetibojařským osobákem. Šebrlemu vyrazí ruce nad hlavu. Jen trenér vrhačů Jaroslav Brabec křičí: „Tou pravou víc dopředu, kopni to.“ Už se nezlepší, rozčileně se bouchne do dlaně. Kazach Karpov naopak přidává metry, vede o 166 bodů.

Dvořák přesto uklidňuje: „Hrozivě to vypadá jen pro laika. Není tu jiný desetibojař než Roman, který je schopný udělat 8800 bodů. Roman dá přes 8900.“ Žár nabývá na intenzitě. „Kdy už přijdou ty mraky?“ hledí v poledne k obloze Šebrle.

Trenérská suita se u tyče potí. Fišer skládá z novin klobouček, doktor Sikora sundá triko, omotá ho kolem hlavy jako turban.

Fanoušci Brita Maceyho vytáhnou z batůžků příruční větráčky. A piva. Další a další jsou zapotřebí, těla vysychají. Dvořák na  tribuně nevydrží.

Zvedá se, v obličeji celý rudý. „Točí se mi hlava, musím do stínu.“ Šebrle skáče základ 440 cm, nehrozí děsivá nula v zápisu. Fišer zhluboka vydechne: „Teď už ho nikdo neporazí. Ani jeho hlava.“ Po 480 chce další výšku vynechat, šetřit síly.
Trenéři se přou, Boleslav Patera od tyčkařů tvrdí: „Roman by měl jít na 490. Ať neriskuje.“ Rozhodne Šebrle: „Počkám na pět metrů.“ Uloží se na dráhu u startu stovky, tam našel stín.

Při prvním pokusu na pěti metrech laťka padá. Patera zkoumá skok na videokameře. „Musí tý tyči trošku pomoct, aby se narovnala,“ radí.

Kupkovi pípne mobil, zprávu posílá z Prahy další kouč Beran. Obsah sdělení je podobný. „Romanéé, pojď sem,“ volá Kupka do sektoru.

„Beran píše. Máš si vzít tvrdší tyč a jít půl stopy dopředu.“ Ale světový rekordman je tvrdohlavý, kroutí hlavou. Tyč nemění, jen posune rozběh. A skočí! Vztyčí prsty, klečí na doskočišti. Triumfátor.

Olympijský vítěz? „Ta rezerva! Viděli jste to? Tam bylo snad 520,“ rozplývá se Fišer a v euforii plánuje: „Roman dá 510 a bude to přes devět tisíc bodů.“ Clay napotřetí shazuje 500. Kupka a Fišer si plácnou dlaněmi o sebe. Karpov se lopotí na 450, tyč neovládá. Ve vývoji desetiboje dochází ke zvratu.

„Jsem už klidnej? Nejsem! Když hodila Věrka Pospíšilová diskem 66, taky jsme si plácali. A pak nám bylo do breku,“ zůstává  Kupka opatrný. Diskařka skončila čtvrtá.

Ale Šebrle je jiný příběh. Česká skupinka začíná myslet na zlaté oslavy.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze