Nikdy předtím nestála na stupních vítězů ani při Světovém poháru – a náhle s vysokým startovním číslem 26 získala olympijské zlato v super-G. Všichni již gratulovali vedoucí Rakušance Veithové, ale pak se prořítila tratí ona. A vyhrála.
O jedinou setinu sekundy!
„Můžete mi někdo říct, co se to děje?“ ptala se za cílem Ledecká.
A všichni ostatní s ní. Ze sobotní české zlaté jízdy se stal hit, který podporuje spousta detailů; třeba to, že je dcerou známého zpěváka Janka Ledeckého a vnučkou hokejového šampiona Jana Klapáče.
Ledecká si s pírkem ve vlasech došla pro šokující zlatou medaili. Už to, že jako první žena startuje na jedné olympiádě ve dvou různých sportech, je přelomové. A nejlepší na tom je, že by v sobotu mohla získat další zlato – na snowboardu.
VÍTĚZKA. Česká lyžařka Ester Ledecká v cíli olympijského superobřího slalomu, ve kterém vybojovala senzační zlatou medaili.
Ledeckou už nyní sponzorují firmy jako Coca-Cola, Visa či Adidas, má potenciál stát se jednou z největších sportovních hvězd země. A rozhodně je tváří kromobyčejně úspěšné olympiády. Česko získalo šest medailí, naposledy bronz rychlobruslařky Karolíny Erbanové. Nad všemi však ční její triumf z říše snů.
Talent, úkaz, dříč
Ze všech slov, která kolem nás v ten bláznivý zlatý den zazněla, mi nakonec přijdou nejvýstižnější tahle. Pronesl je věčně usměvavý servisman Petr Kouřil řečený Olsen: „Jak znám Ester, ona ještě neskončila.“
Protože pokud pro někoho neexistují limity, je to právě 22letá Češka, která šokovala olympiádu.
Ester Ledecká má zlato – nikoli ovšem ze snowboardu, v němž je světovou šampionkou a hegemonkou, nýbrž z alpského lyžování ze super-G. Ve své výsostné disciplíně na „prkně“ pak může v sobotu přidat druhý triumf na zimních hrách; každý v jiném sportu.
Ondřej Bank, trenér Ester Ledecké, při prvním kole olympijského obřího slalomu.
Otázka je jasná. Jak se tohle může stát?
„Ester, díky, že to s tebou můžeme prožívat,“ říkal Ondřej Bank, její lyžařský kouč. „Bylo to neuvěřitelné. Ale vždycky je všechno možné.“
Za podmínky, že máte k ruce někoho zcela mimořádného. Ester Ledeckou.
Já bych na to neměl
Základy jejího příběhu už zná většina krajanů. Dcera muzikanta Janka a krasobruslařky Zuzany. Učila se doma, vyrůstala na sjezdovkách. Talent, který vyvažujete diamanty. „Když jsem ji viděl poprvé jako malou, bylo mi to hned jasné. Po prvním tréninku jsem věděl, že je výjimečná,“ dodává Tomáš Bank, Ondřejův starší bratr.
A tak závodila a vítězila. Každým pórem vstřebávala všemožné sporty. Splnila smělý cíl, že po snowboardové premiéře v Soči vyjede v Pchjongčchangu i na lyžích.
Vyjede? Ona vyhrála!
Jak se to může stát?
Vlastně je to překvapivě jednoduché. Je jiná – a výjimečná. Fyzicky i myslí. Tomáš Bank dokázal jako kouč vytáhnout bráchu Ondřeje mezi elitu, k olympijské medaili mu před čtyřmi lety chyběl krůček. A Ondřej zopakuje: „Vždycky je všechno možné, akorát to stojí hodně slz, potu a všeho dalšího. Ester tomu dává neuvěřitelně moc. Když ji vidím, tak si myslím, že bych to nedokázal. Že bych na to neměl.“
Vítejte v jejím podivuhodném světě.
Ani kapka energie nazmar
Začněme u tělesna. Fyzioterapeut Jakub Marek kočuje s Ledeckou většinu roku. Je fyzicky výjimečná? „Rozhodně ano,“ říká. „Ostatní holky jsou trošku větší, ona má hubenou postavu. Ale perfektně osvalenou. Částečně je to dar, částečně se to musí cvičit.“
Senzační zlatoPřehled článků |
Její tréninkový program připomíná excelovou tabulku z velké účtárny před výplatou. „Škoda, že den není nafukovací,“ posteskne si pravidelně. Kromě lyží a snowboardu „žere“ windsurfing, oblíbila si kickbox, plážový volejbal. Baví ji hokej.
Do toho přidává hodiny a hodiny poctivých cvičení; především na bedra, která ji tak trápila v Soči, že spolu s profesorem Pavlem Kolářem odvraceli hrozící konec kariéry. Jádro těla posiluje každý den, pořád dokola.
„Především je strašně moc silná,“ říká Marek. „A tím pádem dokáže všechny pohyby udělat tak, jak se jí řekne. Využije veškerou energii k tomu, aby získala rychlost a sílu. To je u Ester jedna z podstatných věcí.“
Je čas se posunout na sníh.
Informace? Sem s nimi!
Když Ledecká pádila za zlatem v superobřím slalomu, letělo jí hlavou: „Ježišmarjá. Tady Tomáš nebude spokojený. A tady Ondra.“
Bankové jí vytyčili dokonalý plán. „Rychlostní disciplíny jsou o tom, abyste vymysleli optimální lajnu,“ říká Tomáš. „Tím není řečeno, že se jí závodník bude držet. Ale Ester je tak fyzicky nabušená, že to zvládne.“
Ondřej, proslulý lyžařský bonviván s dredem vyčuhujícím zpod helmy, si libuje s ním. Vypadá to jako hotové naprogramování k výhře. Jako trenérský sen.
„Je to fakt, a proto mě to baví,“ říká Ondřej Bank. „Ona informace chce, hltá je, vnímá. Proto nejsem s dětmi doma a jezdím s Ester po světě. Cítil jsem něco výjimečného a ta práce mě naplňovala. Přišlo mi, že tam je něco, proč má smysl to dělat.“
ZOH 2018
Sledovat další díly na iDNES.tvAbyste se dostali na takovou úroveň, musíte zároveň mít cosi, čemu lyžaři říkají cit pro sníh. Další z darů, specifický typ nadání.
Je potřebný, ale olympijskou šampionku z vás ještě neudělá. „Ester má spoustu věcí, kterými se liší od ostatních. Cit pro sníh je strašně důležitý, ale má ho i spousta dalších holek. Ona k tomu přidává ještě něco navíc,“ vypráví servisman Kouřil.
Což je ta poslední zastávka. Její mysl.
Limity pořád posouváme
Co si představit pod spojením „něco navíc“? Ať Kouřil pokračuje: „Z mého pohledu taková zvláštní sympatická tvrdohlavost a to, jak svědomitá je v každém detailu.“
Hovoříte-li opakovaně s lidmi okolo Ledecké, tohle se opakuje nejčastěji. Proto šokovala všechny – diváky, soupeřky, novináře, funkcionáře – a dokázala to, co před ní žádný Čech či Češka.
„Fakt tomu dává úplně všechno a nic jiného ji nezajímá. Tak by to asi mělo být u každého sportovce, když chce dosáhnout takových met,“ přemítá Kouřil.
Kdo je ovšem schopen žít čistě a výlučně pro sport? Zlatá Ester ano.
Je pochopitelné, že i její jízda se jednou musí dotknout hranice. V Čongsonu se tak při vítězném super-G nestalo, však Ondřej Bank povídal: „Rozhodně to nebylo dokonalé. Ještě tam jsou limity. Takže dobrý, máme se kam posouvat.“
Další štací je závod na snowboardu. Druhá medaile vypadá jako reálný cíl. Druhé zlato není nemožné. |
Další štací je závod na snowboardu. Už při akcích Světového poháru šlo ze sokyň cítit, že si občas takřka jdou pro porážku. Ledecká díky lyžování zvládá mnohem vyšší rychlost než ony. Druhá medaile vypadá jako reálný cíl. Druhé zlato není vůbec nemožné.
A tohle slovo k ní prostě patří. Nejprve se zdálo, že bude jako první schopná kombinovat dva různé zimní sporty natolik, aby v nich došla na olympiádu. Pak její tým věřil, že by jednou – za rok, dva, tři – třeba mohla i na lyžích jezdívat o stupně vítězek.
Do toho olympijské zlato.
Má vůbec nějaké limity?
„To je právě ono,“ usměje se Bank. „Už je zase posunula.“
„Naše reálné sny se každým měsícem mění,“ doplňuje Kouřil. „Poslední měsíce jsme byli ve fázi, kdy jsme si mysleli, že když se všechno sejde, je třeba schopná jet ve svěťáku na bednu. Ale říkal jsem to už několikrát a budu se opakovat: Ona nás asi nikdy nepřestane překvapovat.“ Nebo dokonce šokovat.
Pokud si to nezasloužíte...
Podivuhodná story Ester Ledecké je na překvapování vnějšího světa založená. „Mám ráda oba sporty a mám z toho strašnou radost,“ říkala. „A zkusit si na příští letní olympiádě v Tokiu 2020 ještě windsurfing? Proč ne. Není problém.“
Ten její, vnitřní svět se naopak dál bude dál skládat z mnoha konstant.
Dál se požene za čímkoli, co ji posune před soupeřky; nezáleží ani tolik na dané disciplíně či sportu, tohle je sama podstata jejího konání.
Vzdor tomu, co kolem její „bubliny“ najednou venku klokotá za nadšení a euforii a jak si ji Česko v podstatě zamilovalo, zůstává stejná.
„Tenhle hype totiž my nevytváříme,“ říká její americký snowboardový kouč Justin Reiter. „My víme, že ve sportu platí jediná věc: Pokud si to nezasloužíte, nikdy nic nezískáte. A tohle je náš cíl. Zasloužit si to každodenní prací.“
Prací, která stvořila zlatou Ester.
