„Bylo to skoro na slzy. Vždyť jsem se s ní v mém posledním velkém lyžařském závodě před lety ve Falunu pěkně honila. A ona je teď olympijskou vítězkou,“ přiznává bývalá výborná běžkyně na lyžích, která sezonu po olympijských hrách v Soči přešla od lyží k atletice.
Právě probíhající olympiáda nechává čtyři roky staré úspěchy sportovkyně z Trutnova vyniknout. Jen pro připomenutí. Na začátek 11. místo ve skiatlonu, poté jednadvacáté v klasické desítce, pak výborný první úsek ve štafetě, po kterém se Česko dělilo o první místo, a nakonec skvělé 5. místo ve volné třicítce s hromadným startem. Světová špička byla tehdy hodně blízko.
„Jsou to krásné vzpomínky, které si člověk bude pamatovat do konce života. Ale já jsem teď ráda tam, kde jsem,“ říká současná špičková česká vytrvalkyně.
Přesto neskrývá, že ji nyní, zvlášť při pohledu na výsledkové listiny ženských běžeckých závodů v Koreji, napadne myšlenka, jak by to vypadalo, kdyby zůstala.
Norská běžkařka Ragnhild Hagaová se raduje z triumfu na 10 km trati volně.
„Hagaová sice vyhrála, ale Norky teď už zdaleka tak nedominují, Tehdy hned na začátku všechny ujely a my jsme pak už jely jen o další místa. Něco se stalo,“ reaguje na ztrátu nedávné norské dominance, „z tohoto pohledu to přece jen trochu mrzí, že už tam nejsem, vždyť se prosazují i lyžařky z jiných zemí.“
Vrabcová Nývltová se od lyží odtrhla hned na začátku poolympijské sezony. Nejprve ji přibrzdily problémy s příjmem potravy a když je překonala, už se k lyžím nevrátila. Od té doby se naplno věnuje atletice: „Tělo tehdy řeklo dost. A litovat nemá cenu, všechno je tak, jak má být.“
Přesto si v olympijské sezoně na lyžích zazávodila. Týden před začátkem her se postavila na start Orlického maratonu. Výsledek? Jasné první místo mezi ženami a v absolutním pořadí páté. Na třicetikilometrové trati volnou technikou ji předběhli jen čtyři muži. K návratu ji to však nezviklalo.
„Dobře, že už nezávodím,“ přiznává a vysvětluje, s čím měla největší problém. „Hlavně chybí síla v nohách. A také v rukách. Atletický trénink je přece jen jiný. A že to stačilo i na většinu mužů? Tehdy bych asi porazila všechny,“ odpovídá nesměle na přímý dotaz.
Orlický maraton byl symbolickým zakončením lyžařské části její přípravy. Jednak proto, že atletický trénink dostává přednost, jednak proto, že se s manželem z Trutnova přestěhovali do Hradce Králové, a tak to na lyže v Česku mají přece jen dál než z Trutnova. Přišly však ke slovu nedávno na soustředění v Livignu, za necelé tři týdny tam nalyžovala zhruba pět set kilometrů.
„Lyže jsou přece jen šetrnější k tělu, takže jsme část tréninkových objemů zvolili na nich,“ vysvětluje. A závodní plány? První atletickým startem letos bude dvacetikilometrový běh v Nizoemsku na začátku března a na jeho konci mistrovství světa v půlmaratonu: „Už se těším, nezávodila jsem od podzimního maratonu v New Yorku.“
