Metropole se hodně mění, že?
Můžu říct, že sportoviště rostla vyloženě před očima, ze dne na den. Mimo Baku je možné ve všech větších městech najít olympijská střediska; je tu velká snaha přitáhnout mladé lidi ke sportu.
Co tu Evropské hry znamenají?
Dá se to brát ve dvou rovinách. Zaprvé realizují sen Evropského olympijského výboru vytvořit kontinentální hry. A taky jde o prezentaci země jako takové, že je schopná tak obrovskou akci organizovat. Jde o prestiž i sounáležitost.
Může se země profilovat jako třeba Katar, tedy jako velmoc v pořádání sportovních megaakcí?
Takovou snahu tu mají. Můžeme se bavit o tom, co jsou hranice Evropy – geografické, politické. Ázerbájdžán chce ukázat, že je schopný nejen pořadatelsky a finančně, ale i tak, aby tu dokázali, že mají co dělat s Evropou a jsou určitým způsobem její součástí.
Zvládá země Evropské hry?
Přistoupila k nim zodpovědně a najala si profesionální tým, co připravoval londýnskou olympiádu. Co jsem slyšel od sportovců i od všech dalších, je organizace mimo drobné dennodenní záležitosti výborná.
Takový malý test, že tu zvládnou od příštího roku závody F1 a v roce 2020 fotbalové Euro?
Jsem velmi mile překvapen. Přestože mají profesionály z celého světa, je to i otázka dobrovolníků, anglického jazyka, taxíků, dopravy, všeho. Nepochybuji, že jsou schopni zorganizovat jakoukoli akci.
I olympiádu? Baku už ji chtělo.
To bylo v jiné ekonomické situaci, při jiné ceně za barel ropy – bavíme se o ceně nad 100 dolarů. Situace se změnila. Navíc je olympiáda ještě něco jiného; předpokládám, že proti Evropským hrám jsou ty olympijské řádově dražší. Myslím, že to budou velmi zvažovat.
Věříte městu na další pokus?
Vyzkoušeli si, že to jde. Každý stát však musí počítat s tím, že peníze, které můžete investovat do sociálního systému nebo infrastruktury, musíte v takovém případě vzít – a dát je do sportu. Dovedu si představit, že by Ázerbájdžán byl schopen zorganizovat olympijské hry. Ale je otázkou financí, jestli si tento krok vybere, nebo ne.
Nehrozí zemi „bílí sloni“ neboli nepoužívané obří stadiony?
Víte, Česko tu například má velkou stopu ve volejbale; říkáme tomu sportovní diplomacie a máme tady lidi, co zakládali ázerbájdžánský volejbal. Platí tu za pojmy a pracují s mládeží. Všechna sportoviště, co jste viděli, by měla fungovat pro širokou veřejnost. To je ona snaha přitáhnout mladé ke sportu.
Pojďme od sportu: co se vám v Ázerbájdžánu líbí nejvíc?
Jsem milovník hor a musím říct, že Kavkaz je tu nedotčený, nádherný. Lidé tam jsou obyčejní, opravdoví a velmi pracovití. Najdete zcela výjimečné vesnice, které historicky byly odřezány od světa. Třeba Chinalik: viděl jsem Himálaj a tady jsem si myslel, že jsem zpátky v základní vesnici pod Everestem.
A stinné stránky? U konání Evropských her zaznívala třeba kritika nedodržování lidských práv.
Tahle země je absolutně specifická. Střetává se tu nejen evropská kultura, ale i stopa britská, muslimská, perská, ruská... Je velmi důležité a někdy i složité, aby člověk nesoudil z prvního pohledu. Aby si dal čas. Pokaždé říkám, že kritizovat nepořádek na dvorku souseda můžeme ve chvíli, kdy je ten náš čistý. Důležitý je dialog. Jako země, co si prošla transformací, bychom měli Ázerbájdžánu rozumět víc. A vědět, že pozice, kdy někomu říkáte, jak se má chovat, nikam nevede.
