Lenka Hyková - stříbrná olympijská medailistka. Jak se to poslouchá?
Mně se to líbí.
Počítala jste s tím?
Vůbec. Finále byl cíl, ale medaile? Na tu jsem nemyslela.
Dostanete za ni půl milionu korun. Co si koupíte?
Chtěla bych třeba autíčko. Mám jedno vysněné, jenže půl milionu mi stačit nebude.
Stačilo by na fabii.
Když mně se strašně líbí nová oktávka a Peugeot 607. To bych musela vyhrát zlato.
Zlato bylo blízko, jen čtyři desetiny bodu. To je vlastně smůla.
Kdepak, vůbec. Už jsem byla dvakrát o jedinou desetinu čtvrtá. Na mé první juniorské Evropě a pak loni.
Před finálovým závodem vás trenér Putna ukryl před zbytkem světa. Co jste dělala?
Pustila jsem si walkmana a poslouchala skupinu Europe. Moc se mi líbí jejich skladba Final Countdown. I když přesně nevím, co to vlastně znamená.
Závěrečné odpočítávání.
To je trochu ironie, co?
Bála jste se finále?
Chtěla jsem ho mít co nejrychleji za sebou a nějakým způsobem ho přežít.
|
Sportovní pistole spojuje přesnost s pohotovostí Představte si, že čekáte u přechodu pro chodce na zelenou, ale ta se rozsvítí jen krátce a vy musíte rychle přeběhnout. Podobně vypadá i střelba ze sportovní pistole. V kvalifikaci se střílí nejprve třicet ran "na přesnou", rozdělené jsou do šesti sérií po pěti. Závodnice mají na každou sérii pět minut. Jenže pak přijde šest sérií rychlopalby. Nad terčem svítí sedm vteřin červená, zelená se rozsvítí jen na tři. Během nich musí střelkyně zamířit a vystřelit. Této části se říká "na otočnou", dřív se totiž terče otáčely, a určovaly tak čas pro střelbu. Rychlopalba rozhoduje i ve finále, kde se střílejí dvě série. Terče jsou ve vzdálenosti 25 metrů, pistole ráže 5,6 milimetru váží 1,4 kilogramu. Zmáčknout kohoutek není lehké, musí unést kilogramovou zátěž, aniž by spustil. (bb) |
Teď si to užíváte?
Já nevím. Ještě mi úplně nedošlo, co se mi povedlo.
Na střední škole v Aši jste letos maturovala. Co bylo těžší: maturita nebo olympijské finále?
To nemůžete srovnávat. Maturity jsem se bála od prváku. Ale prošla jsem. Říkali mi, že vzhledem k tomu, jak jsem pořád pryč, jsou výsledky vynikající. Tři jedničky, dvojka, trojka.
Váš otec závodil na hrách v Montrealu 1976. Ale olympijskou medaili nemá. Co teď asi dělá?
Určitě brečí, tím jsem si jistá. Když jsem vyhrála mistrovství Evropy, brečel jako nikdy v životě.
Přivedl vás před pěti lety ke střelbě. Nevzpírala jste se?
Trošku mě přemlouval. Nejdřív jsem vůbec nevěděla, že závodně střílel. Oni ho po Montrealu vyrazili z Dukly, naštval se, všechny medaile zašantročil a nebavil se o tom. Až ve třinácti mi to prozradila máma. Koukala jsem na ni a divila se: Táta střílel, jak je to možné?
A když si přál, abyste střílela taky, trucovala jste?
Řekla jsem: Já chci s kamarádkama ven. A on: Musíš na trénink. To se mi nelíbilo, radši bych vypadla na koupaliště. Jakmile mě přestal nutit, začalo mě střílení bavit.
Vaše maminka je Kirgyzka. Už jste navštívila Kirgyzstán?
Ještě ne. Chtěla bych. A odtáhnu s sebou mamku, protože ta tam nebyla už dvacet let.
K přezdívce Lenin jste přišla právě díky mamince?
Ne, tu mám už od základky. Spolužáci nevěděli, odkud mamka je. Zrovna jsme v dějepisu probírali Rusáky, tak mi ji přišili.
Většina národa vás nezná. Teď se bude ptát: Lenka Hyková, kdo to je? Co byste jim ještě o sobě prozradila?
Nic mě nenapadá.
V dotazníku jsme se o vás dočetli, že máte ráda kolečkové brusle, houbovou omáčku i likér Amaretto.
Ten je moc dobrej. Bohužel jsem si ho nevzala s sebou. A bruslím už od chvíle, co jsem začala chodit.
Vašim životním mottem je prý Žiješ jenom jednou.
Omyl. Mám motto "Nezapomeňte, že tento den už nikdy nevzejde" od Dante Alighieriho. A tenhle den už opravdu nevzejde. Určitě ne s takovými pocity.
Šéftrenér Šaňák o vás říká, že jste uzavřená a tvrdohlavá.
Fakt? Je pravda, že když občas něco nechci dělat, není se mnou hnutí. Ale introvert? To je uzavřený člověk, že jo? Někdo říká pravý opak. Záleží, jak mě lidé vnímají.
Napadlo vás, že kdyby z loňského mistrovství Evropy nediskvalifikovali dvě Albánky, vůbec byste v Aténách nestartovala?
Já vím. Albánky tam údajně braly betablokátory, nebo snad odmítly jít na dopingovou zkoušku. Díky tomu jsem se posunula na olympiádu. Dozvěděla jsem se to loni v říjnu.
Kolik těch olympiád ještě bude? Je vámdevatenáct, soupeřky jsou o generaci starší. Třeba osm?
Ježiš, to bych tam už byla o holi. Do Pekingu chci určitě. Místo olivového věnce možná v Číně dostanu věnec ze suši.
 Lenka Hyková s medailí. |
