"Teď vím, že postupová šance ještě žije, a tak je mi hned o něco lépe," svěřoval se při odchodu ze ztichlé kabiny. "Atmosféra mě hrozně chytla a nevidím důvod, proč bychom se měli pakovat. Přece jsme se netrmáceli na druhý konec zeměkoule, abychom to zabalili po skupině," prohlásil odhodlaně.
V prvním utkání s USA se Sionkovi nedařilo, stejně jako celému týmu, ale dnes hrál jako vyměněný. "O svém výkonu jsem hodně přemýšlel a hledal cestu jak se zlepšit. Snad i proto jsem se dnes cítil lépe," pokusil se o úsměv sparťanský záložník.
Nedávno ještě řešil dilema, zda pro něho nebude olympijská účast ztrátou. Sparta beze mě nastoupí ve třech zápasech Ligy mistrů, kdo ví co bude za měsíc, honilo se mu hlavou. Teď je vše zapomenuto. "V Austrálii jsem na Ligu mistrů skoro zapomněl. Ano, těším se na ní, ale teď se tím nezatěžuji," tvrdil.
Spřízněnou duší Sionka je slávista Adam Petrouš. Bez ohledu na rivalství pražských klubů tradičně obývají jeden hotelový pokoj. "S Adamem zápasy dlouho rozebíráme, možná až příliš," domnívá se hbitý mladík a dnešní noc asi nebude jiná. "Určitě usneme až nad ránem," přiznal.
"Necháme toho polehávání na hotelu, musíme se dostat někam mimo. Odpoledne si s Adamem dojdeme na kávičku. Pak možná všichni vyrazíme společně do místní botanické zahrady, nebo do parku," plánoval volné odpoledne.
