Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Gymnasta, který „spolykal lano a vzlétl vzhůru jako pták”

Bedřich Šupčík | foto: archiv

24 2008
Jen 7,2 vteřiny stačilo, aby se zrodilo první vítězství československého sportovce v olympijské historii. Tak dlouho totiž šplhal Bedřich Šupčík v Paříži na osmimetrové lano. Ze sedu, bez přírazu. A nechápal, proč mu za takovou "maličkost" hrají státní hymnu. Bylo 20. července 1924.
Doporučujeme Vstoupit do diskuse

"Člověk dobře zvládne tak lehkou věc jako šplh a najednou je z toho tolik slávy. Vždyť já šplh trénoval jako malý kluk, když jsem bosý lezl po stromech," divil se gymnasta, tento "hoch zlatého srdce, borec nesrovnatelné úpornosti a svalstva ocelového", jak o něm psal cvičitel Erben v měsíčníku Tělocvik.

Klidně mohl reprezentovat i Rakousko, vždyť na svět přišel u Vídně. Otec byl cestářem, matka služebnou u Schwarzenbergů, jenže dětí měli přespříliš, a tak malého Bedřicha poslali k tetě na Hanou, kde už zůstal.

Brněnští sokolové, se kterými se později připravoval na olympiádu, mu sehnali byt i práci, stal se domovníkem.

. Osudy zlatých medailí

Nový seriál MF DNES k olympijským hrám

Ode dneška až do 8. srpna, kdy v Pekingu začnou letní olympijské hry, vám MF DNES přiblíží osudy všech českých a československých vítězů. Jak triumfovali? Jak potom žili? A kde vůbec skončily jejich slavné medaile?
Dnešní 1. díl
Bedřich Šupčík – Paříž 1924 (gymnastika – šplh na laně)

Do nominace na pařížské hry se vmáčkl jako jeden z posledních, a aby mohl odjet na pětitýdenní soustředění v pražském Tyršově domě, vzal si neplacené volno.
Ještěže tehdy každý sokolský olympionik dostával na posilnění bůček a konvici černého kafe denně.

V šestadvaceti vyhrál olympiádu, když podle dobového tisku "spolykal lano a vzlétl vzhůru jako pták".

Brzy poté se oženil, dalších sedm let ještě závodil. Stal se úředníkem, obchodoval se suknem, prodával hasicí přístroje. Kam přijel, předvedl na požádání i šplh.

Po válce ho srazily dva infarkty, marně žádal stát o pomoc, jakožto sokol nebyl komunisty vítaný. Dál tedy pracoval, chodil po vesnicích coby pojišťovací agent, než třetí infarkt ukončil v roce 1957 Šupčíkův život. V pouhých 58 letech.

Stadion Colombes, kde kdysi triumfoval, stojí dodnes. Jeho disciplína však zmizela z olympijského programu už po roce 1932. Šupčíkovu zlatou medaili nyní ochraňují v depozitáři Národního muzea.

"Její zpracování není nic moc," říká Vojtěch Scheinost, vedoucí oddělení dějin tělesné výchovy. "Ale z emočního hlediska je to unikát, naše první zlatá. Její sběratelskou hodnotu bych vyčíslil na víc než milion korun."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze