Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Gymnastka porazila lékaře i čas

27 2004
Trnava - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Klimatizace v trnavské Sportovní hale nefunguje, vzduch je vyčpělý, dusný. Tak nějak bude v srpnu v aténských ulicích. Ale gymnastka Jana Komrsková si nestěžuje. „Tohle modré závodní nářadí totiž nikde v Česku nenajdete,“ ukazuje. Proto si Trnavu vybrala pro předolympijské soustředění. „Přes den jen cvičím a spím,“ vypráví.

Vaří maminka. Nebo si Komrsková v restauraci objedná řízek.

Holduje sice sportu útlých dívek, zásadní problémy s váhou však nikdy neměla. „Jsem teď hubenější než na olympiádě v Sydney. Tam jsem byla trochu oplácaná.“ Že se chystá i do Atén, na své druhé olympijské hry, je malý zázrak.

Loni si jedenadvacetiletá dívka vybojovala nominaci. Jenže koncem listopadu se na sokolské exhibici v Praze odrazila z trampolíny k dvojnému saltu. „Doskočila a tři zánártní kůstky se jí rozsypaly. Byly zlomené,“ líčí maminka a trenérka Zdena.

„Nic jsem neudělala špatně. Prý šlo o únavovou zlomeninu,“ dušuje se dcera.

Lékaři ve Vinohradské nemocnici netajili skepsi. Konec kariéry? Zřejmě, shodli se. Komrsková jako by neslyšela. „Neuvažovala jsem, že bych se nevrátila. Jsem paličák. Řekla jsem si: Času mám pořád dost.“ Skutečně? Do ledna měla nohu v sádře, zadrátovanou, chodila o berlích.

Teprve od března zvolna trénovala. Tajně, bez dobrozdání lékaře. „Asi by mě zabil, kdyby mě viděl.“ Dosáhla svého, pojede do Atén.

Nestydět se za sebe
V roce 2001 překvapila na mistrovství světa čtvrtým místem v přeskoku, své parádní disciplíně. Cíl pro Atény? „Čtyři zlaté, samozřejmě,“ chichotá se, než vážně pronese: „Přeju si, abych se nemusela sama za sebe stydět.“

Deset měsíců nezávodila. Do finále víceboje postoupí jen 24 gymnastek, už ne 36 jako dříve. „Vymysleli pravidlo pro velmoci. Menší země se můžou jít zahrabat,“ zlobí ji.

Na přeskoku pronikne z 98 žen do finále osm. „Ale naděje existuje vždycky,“ připomene. Maminka dodává: „Víte, my nemáme co ztratit.“ Pouhý start je vítězstvím.

Sestavu na kladině má zažitou, lepší se v přeskoku i prostných. „Zato na bradlech jsou chyby. Musíme zabrat. A času moc nezbývá,“ říká trenérka.

Končit nebude!
Na jaře Komrsková odmaturovala. „Konečně! Nijak extra úspěšně, ale já brala všechno.“ Před komisí s ní cloumala nervozita víc než na světovém šampionátu. „Nemám ráda, když mě zkouší, něco nevím a jsem za blba. V takových chvílích bych se nejradši propadla. V gymnastice mluvit nemusím.“

Když loni plánovala další životní osudy, vytyčila si čtyři úkoly: 1. postoupit na olympiádu; 2. přežít maturitu; 3. dostat se na vysokou školu; 4. odjet na olympiádu. Na brněnskou fakultu sportovních studií přijali Komrskovou k dálkovému studiu. „Už mi chybí jen ta olympiáda,“ bilancuje.

Loučení nechystá. „Naopak. Teď bych mohla mít na trénink víc času,“ dumá. Sportovní gymnastika zestárla, Uzbečka Čusovitinová sbírá medaile i v 29 letech. Zlomené kůstky v noze přestávají bolet. Jen si nesmí obout podpatky. „U pana prezidenta jsem v nich při slavnosti na Hradě trpěla.“

Nejlepší současná česká sportovní gymnastka Jana Komrsková

Autor:






Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze