Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Hadačovou vedou k výhrám trenérka a dvacet Chorvatů

Dana Hadačová - Česká stolní tenistka Dana Hadačová. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

19 2008
Peking (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Také stoly na čínský národní sport – stolní tenis – vypadají v Pekingu jako z jiného světa. Propletené nohy ve tvaru dvou oblouků ozařují modrá a růžová světla. Trochu jako na diskotéce. A podobně to tady taky bouří.

"Jakmile je na jednom stole dobrá výměna, diváci začnou hulákat. Ale baví mě, když je trochu živo,“ říká česká reprezentantka Dana Hadačová.

Včera publikum tleskalo i jí. Vyřadila Jordánku Šabanovou 4:0 na sety. "Kdybych si zahrála v Číně s Číňankou, bylo by to super. Následující dvě kola totiž žádnou nemám,“ povídá čtyřiadvacetiletá hráčka.

Na čínské prostředí, stoly zpomalující míček i velké vedro se chystala v Šanghaji. "Bylo tam 45 stupňů, takže teď tu chodím v teplákách.“

Přitom na olympiádu nemusela jet, dlouho nebyla v reprezentaci. "Ale Maruška mě před rokem vzala zpátky zhruba po třech letech,“ kývne na trenérku Marii Hrachovou, nejslavnější českou hráčku, jež má 11 medailí z velkých šampionátů.

Číňané posedlí stolním tenisem si ji fotili hned na letišti. "Trenér musí někomu věřit. Viděla jsem, co Dana sportu obětuje,“ říká Hrachová.

Jenže Hadačová nebyla na očích, s partnerem žije v chorvatském Záhřebu. "Nehrála jsem doma moc soutěží, všem to vadilo. Chápu.“ V Chorvatsku trénuje s dvaceti chlapy. "U nás tréninkové zázemí vyloženě pro ženské není. Tam mě vzali mezi sebe.“

Vede kočovný život. Ligu hraje v Německu, v Česku studuje ekologii. Jako malá chodila v Hodoníně do pingpongové herny. "Byl tam moc hodný pán. Na začátku mi dal švihadlo, ať si skáču. Pak pastelky, ať si kreslím.“

A jednoho dne dostala pálku na stolní tenis. "Ani nevím, jak jsem se ho naučila.“ Dnes musí trénovat dvakrát týdně fyzičku a hru i dvakrát denně. Jen tak si zakóduje všechny akce. Při zápasu totiž musí vyhodnotit pohyb soupeřky, zvuk míčku, jeho rychlost a faleš.

"Některé údery by šly zahrát se zavřenýma očima. Vím, co můžu čekat. A pokud soupeřka zahraje něco jiného, můžu jí akorát podat ruku. Vše je naplánované,“ říká.

Když na začátku pekingského pobytu trénovala s Hrachovou, jejich souboj skončil 1:1 na sety. Někdejší slavnou hráčku si jako doprovod na hry vyžádala. S reprezentačním koučem Petrem Nedomou neprožila zrovna přátelský rozchod ze vztahu.

"Čtyři roky jsme nekomunikovali,“ říká. A tak si vybrala ženu, jíž splácí důvěru. "Nachystala mi celou přípravu, řekla, na co se soustředit. Koho lepšího bych mohla mít?“

Autoři:






Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze